Na den a hodinu přesně po půl roce se do Grégrova sálu Obecního domu v Praze vrací živá aukce European Arts, s možností dražit on-line, po telefonu i limitováním. Konec zadávání dražitelských cenových stropů je v neděli 20. listopadu v pravé poledne, hodinu před prvním kladívkem.

Žánrově i materiálově pestré nabídce domácího i zahraničního umění vévodí půldruhého metru široký obraz Skryt v jejich odrazech od Toyen, vybraný i jako vizuál aukčního katalogu. S nejnižším podáním na 18 milionech korun jde o sedmou nejvyšší částku v rámci žebříčku Toyeniných vyvolávacích cen na českém trhu. V letošní sezoně je to zatím druhá nejvyšší startovací cena o sedm milionů za květnovými Samotáři u Galerie Kodl.

Konečné ceny u dražených maleb od Toyen v prvním pololetí většinou násobně překonaly původní odhady (nárůst u Samotářů téměř dvakrát a Vidím, že má bílá stránka zelenala u Adolf Loos Apartment and Gallery bezmála čtyřikrát). Lze tedy předpokládat, že avizované rozmezí 30 až 40 milionů korun se může European Arts vyplnit.

Jistě k tomu přispějí i nejnovější badatelská zjištění o genezi obrazu. Díky archivní a rešeršní práci na velké putovní retrospektivě v loňském a letošním roce (pražská část s podtitulem Snící rebelka proběhla od 9. 4. – 22. 8. 2021) se upřesnila datace i ztotožnění díla, jak vysvětluje v aukčním katalogu Karel Srp. Výrazně horizontální plátno bylo relativně dlouho známo pod názvem Ile de Sein, kterým odkazovalo na Toyenin pobyt s přáteli surrealisty v Bretani v roce 1948. Vznik obrazu se kladl do roku 1950. S touto identifikací se objevil před čtyřmi lety v Galerii Jiřího Švestky a patrně formou privátního prodeje zamířil k novému majiteli. Tehdy nebylo potřeba titul ani vročení díla upravovat, neboť byly podpořeny existencí motivicky i rozměrově příbuzného obrazu Ile de Sein, draženého v roce 2009 v Českých Budějovicích za překvapivou sumu 7,6 milionu korun.

Pařížská varianta Toyeniny výstavy však před půl rokem přišla s novým určením. Dataci posunula o šest let později a plátnu přidělila jiný, v duchu autorčiných představ o poslání umění enigmatičtější název Skryt v jejich odrazech. V nedělní dražbě se dostane i na Toyeniny práce na papíře, například kresbu Motýlí čas (Předjaří) s vyvolávací cenou 800 tisíc korun. Bohatou prodejní historii této položky lze vysledovat zpětně až do roku 2014, kdy u Galerie Art Praha zahajovala na 185 tisících korunách.

Dalšími zajímavými příležitostmi k nákupu by mohli být i dva osvědčení „akademici“, Jaroslav Čermák nebo Václav Brožík. Vznik obou obrazů sice dělí téměř čtyři desítky let, ale představují kvalitní ukázku malířského mistrovství svých tvůrců. Čermákův Slovenský bača se psem je romantizující juvenilií tehdy čtyřiadvacetiletého umělce, který se vydal na „exotický“ východ (a později jih) zachytit slovanské ideje, lid a jejich historii. První příhozy začnou na třech milionech korun a již tato částka by měla ambice překonat Čermákův osm let starý rekord u téhož dražebníka.

Oproti nízkému počtu Čermákových děl na trhu se s Václavem Brožíkem lze setkat poměrně často, jen v letošní sezoně minimálně sedmkrát. Metrové plátno Jitro spadá do období Brožíkovy proslulosti jako precizního a především supervýkonného malíře rozmanitých žánrů, mistra akademických kvalit jak ve francouzském, tak v českém prostředí. Dvojice venkovanů s náladovou krajinou v pozadí bude v neděli vyvolávána za 1,6 milionu korun, téměř totožnou částku, za niž se prodal před patnácti lety u aukční síně Meissner-Neumann.

Českou modernu bude v Obecním domě zastupovat například František Foltýn a jeho Město z roku 1925. Letos už zaznamenal dvanáct aukčních nabídek, z nichž uspělo pět položek. Aktuálně dražený olej na plátně má šanci oslovit zájemce o Foltýnovu tvorbu především proto, že se jedná o pro něj přelomové období pařížského pobytu, kdy si tříbil výtvarné názory a hledal svůj osobitý projev. Bylo mu čtyřiatřicet a osciloval mezi realismem a abstrakcí. Ve vizuálně pestrém Městě kombinuje Foltýn v podstatě oba přístupy a jasně čitelná vyobrazení městské krajiny podkládá sytě barevnými vrstvami. Pořadatelé vyhlížejí kladívkový příklep kolem pěti milionů, na zhruba polovině dosavadního autorova maxima. Zahajovat se bude na částce 3,5 milionu, druhé nejvyšší v nedělní dražbě.

Nepřehlédnutelná osobnost českého poválečného umění, Mikuláš Medek, bude představen svou obvyklou kovovou barevností – stříbro-železnou modří a zlatou červení – a variantním mašinistickým motivem kleští. Ty najdeme v jeho obrazovém díle již od šedesátých let, na Modrém obraze patrně naposledy. Plátno je totiž datováno do roku 1973, těsně před autorovou smrtí. Osmačtyřicetiletý umělec byl již tehdy těžce nemocný, ale ani na malířské, ani na energetické kvalitě obrazu to stopy nezanechalo. Databáze odborného serveru Artplus vysledovala opakovanou prodejní historii této položky až do roku 2017, kdy byla taktéž u European Arts nabízena za necelý 1,5 milionu korun. Tuto neděli bude vyvolávána za 2,6 milionu korun, totožnou částku z poslední dražby před dvěma lety.

Bohatě zaplněn bude i segment krajinomalby včetně mařákovců, z grafických souborů mají svou hodnotu například alba Mystiků a vizionářů Josefa Váchala (5 kusů s vyvolávací cenou 6 tisíc korun/ks) nebo čtrnáct leptů městských vedut z Prahy, Paříže, New Yorku či Tangeru Františka Tavíka Šimona, naceněných na 8 tisíc korun za položku.