Dosud nejrozsáhlejší autorova retrospektiva, kterou připravila Sophistica Gallery je koncipována do šesti tematických bloků a představuje i některé méně známé etapy Paurova díla, jež nepostrádají svébytnost a vysokou kultivovanost výtvarného projevu.

Jaroslav Paur, jenž by v červenci příštího roku oslavil sté výročí narození, náleží k silné generaci umělců vstupujících na scénu v průběhu 40. let. Pro jejich tvorbu je charakteristická zvláštní a nesnadno uchopitelná osobitost. V roce 1943 se uskutečnila první samostatná výstava malířovy tvorby ve foyer Kladenského divadla, která jej uvedla do veřejného povědomí. Existenciálně laděná malba byla poznamenána prožitky druhé světové války a odrážela atmosféru průmyslového Kladenska. Zvláště raná léta prožitá na Kladně, jej silně formovala v hlubokém vztahu k tematice městského prostředí, tvořící centrální osu jeho životní tvorby.
 

Jaroslav Paur: Dalekohled, 1945,
olej na plátně, 91 x 62,5 cm, Národní galerie v Praze
 

V počáteční fázi se Paur konfrontoval s expresivními tendencemi válečných let a svým výtvarným uvažováním se přibližuje programovému názoru členů skupiny Sedm v říjnu či civilistnímu projevu umělců z okruhu Skupiny 42. Bez nadsázky lze říci, že právě obrazy ze 40. let lze vnímat jako jeden z pilířů Paurova odkazu, a je důležité si uvědomit, že to není pouze Varšavský cyklus z let 1946 až 1948, za který v poválečné výtvarné kritice sklidil široké uznání, ale zvýšené pozornosti se těšil také vystavovaný široký soubor raných maleb pozoruhodné invence, nacházející se nyní většinou ve státních institucích.
 

Jaroslav Paur: V kreslírně, 1948,
olej na plátně, 68 x 54 cm, Galerie moderního umění v Hradci Králové
 

V průběhu 50. let, kdy se malíř vyrovnával s dobovými tendencemi, která Jiří Padrta výstižně označil za: "desetiletí, jenž nebylo planou lekcí přes značné procento dobových ingrediencí", se malíř opět propracoval k sobě vlastní tematice města. Nalezl v ní ale zcela nový přístup prostřednictvím fascinace Paříží, kterou poprvé navštívil v roce 1959. V sérii “pařížských” obrazů tak krystalizuje Paurův nový modernistický výrazový projev balancující na pomezí abstraktního projevu, jenž velice svébytně dále rozvíjel v 60. a 70. letech.  
 

Jaroslav Paur: Kostel, 1964,
olej na plátně, 72 x 92 cm, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
 

Důležitou součástí jeho kompozic se stává tajuplná atmosféra monumentálně koncipovaných abstraktních městských krajin, evokující kosmické struktury. Specifickým rysem těchto maleb je latentně obsažená produchovnělost, která ovšem nebyla podmíněna zájmem o duchovní či filosofické směry, nýbrž hlubokou fascinací astronomií a vesmírným prostorem. Kosmologická tematika se v autorově tvorbě objevuje od konce 60. let stále častěji a tento dlouhodobý zájem, prohloubený vlastním pozorováním vesmíru, se stal hlavním impulzem k malířským vizím o kosmu a velkoměstě, v některých momentech obsahujících téměř až postapokalyptickou lyriku. Bezpochyb lze tuto malířovu polohu tvorby vnímat jako další z pilířů jeho výtvarného odkazu.
 

Pohled do instalace výstavy, jejíž architektonické řešení navrhnul Zbyněk Baladrán.
 

Dá se říci, že v tvorbě Jaroslava Paura rezonuje autentická výpověd o vztahu člověka k městské aglomeraci a vesmírnému prostoru, v níž jsou vedle lyricko-poetických tendencí velmi silně obsažena naléhavá existenciální vyjádření. Svým pojetím zastupuje specifický přínos do diskuze o podobách poválečné tvorby v Československu.

Zejména díky Sophistica Gallery a rodině autora se podařilo uzavřít letité čekání na vydání první souborné monografie. Nová publikace obsahuje více než 150 reprodukcí.

Jaroslav Paur
Museum Kampa 
9. 8. - 15. 10. 2017 
otevřeno denně 10.00 - 18.00
www.museumkampa.cz