S ohnivou katastrofou v Los Angeles zápasí i Getty Museum
20. ledna 2025
Text Machková Magda | Datum 24.05.2023
Na newyorském trhu s uměním jsou květnové termíny již tradičně rezervovány pro velké přehlídky moderní a současné výtvarné tvorby. U aukční síně Sotheby´s špičkový výběr zaměřili především na prestižní provenienci děl a jejich důležité postavení v dějinách umění. Dílčí obraty na jednotlivých aukcích často přesáhly 100 milionů dolarů a publikum aplaudovalo nejednomu autorskému rekordu.
Podvečerní dražba v úterý 16. května byla koncipována jako průřez osobní kolekcí loni v létě zesnulého amerického hudebního producenta Mo Ostina. Pozůstalost sestávala z patnácti špičkových uměleckých děl od hvězdných výtvarníků a výtvarnic uplynulých sta let. Až na jednu se prodala všechna se souhrnným obratem přes 123,7 milionu dolarů.
Pro Morrise Meyera Ostrofskyho (1927-2022) jak znělo rodné jméno budoucího šéfa nahrávacích společností Warner Bros. Records a později DreamWorks SKG Records, bylo sběratelství druhou největší vášní, hned za objevováním nových pěveckých a muzikantských hvězd. Výtvarným uměním se doslova obklopoval, neboť kromě různých výstavních zápůjček zůstávaly obrazy a plastiky po dlouhá léta součástí jeho soukromých obytných prostor.
Nejinak tomu bylo v případě zlatého hřebu úterní aukce u Sotheby´s, Magrittova plátna L’Empire des lumières (Říše světel) z roku 1951. Vertikalizovaná varianta malířova oblíbeného a žádaného pohledu na malebný dům v bezčasí mezi nocí a dnem se k Mo Ostinovi dostala v roce 1979 a od té doby zdobila jeho obývací pokoj. Bez výjimky, naposledy bylo středně velké plátno veřejně prezentováno právě před čtyřiačtyřiceti lety v Metropolitním muzeu umění v New Yorku.
Příhozy startovaly na 24 milionech dolarů, ale dalo se předpokládat, že zájemci v sále i na telefonech půjdou násobně výše. Spodní hranice předaukčního odhadu hovořila o 35 milionech a v mysli všech zúčastněných stále ještě rezonoval famózní úspěch rozměrnější varianty Magrittovy Říše světel z loňského roku, kdy se u londýnských Sotheby´s ustanovilo nové autorovo maximum částkou 78,4 milionu dolarů (více o TOP 5 belgického surrealisty k přečtení zde). Po desetiminutové licitaci konečná cena dosáhla na necelých 42,3 milionu dolarů, čímž se Říše světel zařadila hned na druhé místo za svou jmenovkyni, vytvořenou v roce 1961.
I druhý Magritte z Ostinovy kolekce si vedl zajímavě. Téměř metrový obraz Le Domaine d’Arnheim (Arnheimský kraj), inspirovaný sto let starou fantaskní povídkou Edgara Allana Poea, se prodal za skoro 19 milionů dolarů.
Po krátké pauze se kladívko opět rozezvučelo, neboť ještě tentýž den následovala u Sotheby´s aukce klasické moderny. Nového majitele našlo čtyřicet děl, v součtu konečných cen za 303 milionů dolarů. Výsledky opět potvrdily sběratelský zájem o vizuálně atraktivní obrazy se silným provenienčním příběhem.
Klimtovu Atterseeskému ostrovu (Insel im Attersee) se odborná média věnovala již v předstihu několika měsíců a rozebírala jak malířovy autentické zážitky z četných pobytů na Atterském jezeře v letech 1900 až 1907, tak plenérové pojetí vodní hladiny v rakouské krajině. Zámořské diváctvo mohla inspirovat i novodobá historie obrazu, který v roce 1937 přešel do držení vídeňského galeristy židovského původu Otto Kallira. Přes švýcarský Lucern a Paříž se nakonec majitel i jeho Klimt, společně s dalšími díly, zachránili ve Spojených státech.
Kallir obnovil svou privátní galerii St. Etienne (podle Svatoštěpánského dómu ve Vídni) a v roce 1959 uspořádal svému „dvornímu“ autorovi vůbec první monografickou výstavu v Americe. Od té doby změnil Atterseeský ostrov vlastníka jen dvakrát. V jednom okamžiku se dokonce ocitl uprostřed ostře sledované bitvy o restituci Klimtova Portrétu Adély Blochové-Bauerové, tzv. Zlaté Adele, když byl v roce 2002 Kallirovou vnučkou a správkyní sběratelova výzkumného institutu předčasně stažen z výstavy ve vídeňské Galerii Belvedere kvůli napjatým vztahům mezi rakouskými a americkými muzejními institucemi.
Majetko-právní situace se nicméně od té doby zklidnila, takže úterní aukce mohla proběhnout v klidu. O napjatou atmosféru se přesto postaral rychlý posun z úvodních 34 milionů na kladívkových 46 milionů dolarů pro nejmenovaného japonského sběratele na telefonu. Ostrov na Attersee s finální částkou včetně provize 53,2 milionu dolarů obsadil čtvrté místo mezi Klimtovými aukčními prodeji a zůstal téměř přesně na polovině absolutního autorského rekordu starého sedm měsíců při pozůstalostní dražbě z Allenovy sbírky.
V o něco nižších cenových hladinách se pohybovaly odhady například u Rubensova Portrétu muže jako boha Marta. Olej na dřevěné desce pocházel ze známé, na baroko orientované sbírky Marka Fische a Rachel Davidsonové. Poslední majitelé si představovali prodej v průměru kolem 25 milionů dolarů. Tipovali velmi přesně, neboť nový kupující, pro zajímavost za poslední dvě dekády již šestý a v dlouhé provenienční historii asi třiadvacátý, vydal za ikonograficky i malířsky výjimečnou podobiznu přes 26 milionů dolarů. Pro Rubense to znamenalo čtvrtý nejdražší úspěch, hned za Salomé z letošního ledna.
O den později, ve středu 17. května, se konaly dva dražební podniky. Na sólové aukci raritní hebrejské bible, datované kolem roku 900, padla dosud nevídaná částka za manuskript, přes 38 milionů dolarů. Tzv. Codex Sassoon, nazvaný podle slavného sběratele judaic Davida Salomona Sassoona, prošel veřejným trhem minimálně čtyřikrát v neuvěřitelném finančním rozptylu: v roce 1929 za 350 britských liber – v roce 1978 za 320 tisíc amerických dolarů – v roce 1989 za 3,19 milionu dolarů – poslední prodej za 4,19 milionu dolarů.
Dalších přibližně 46,5 milionu dolarů přidala do celkového obratu květnového týdne v Sotheby's ještě nabídka moderny a impresionistů.
Na čtvrtek soustředili svou pozornost milovníci výtvarné tvorby posledních dekád a současného umění vůbec. Více než sedmatřicetimilionová aukce aktuální malby (za 23 položek) byla nicméně jen „předskokanem“ k úžasným výsledkům z večerní přehlídky nepřehlédnutelných, až ikonických děl.
Zasloužené vítězství si nejen z newyorské dražby, ale v kontextu žen-sochařek celosvětově, odnesla bronzová Pavoučice americké umělkyně francouzského původu Louisy Bourgeoisové. Odlitek č. 1/6 na autorčino osobité téma, o němž jsme psali v komentáři již dříve, triumfoval sumou téměř 33 milionů dolarů. V pomyslném porovnání s úspěchy ostatních výtvarnic se Pavoučice usadila na třetí příčce nejdražších prodejů ženských autorek v historii.
Aukční seriál zakončili u Sotheby´s dražitelé v pátek 19. května další vlnou rekordů především v oblasti poválečného a současného umění v součtu za přibližně 83 milionů dolarů. Finální obrat za sedm aukcí ve čtyřech dnech spočítali pořadatelé na dolar přesně: 799 183 697 dolarů (orientačně 17,6 miliardy korun vč. poplatků).
Sbírky jsou prozatím uchráněny, čeká se na další vývoj požáru Palisades
Společně s obyvateli a zvířaty trpí aktuálním ničivým požárem také losangelské památky. Jedna z nejvýznamnějších soukromých sbírkotvorných institucí světa, nadace Jeana Paula Gettyho (J. Paul Getty Trust), má v trase rychle postupujícího ohně hned dv...
20. ledna 2025Zajímavé aukční výsledky jubilejního roku 2024
Na loňský 15. říjen připadlo sté výročí vydání Prvního manifestu surrealismu, ale kulturní, výtvarný i aukční svět začal s oslavami již mnohem dříve. Díla malíře Reného Magritta jsou sběratelskou jistotou bez ohledu na datum, ale mnoha dalším osobnos...
17. ledna 2025TOP 10 zahraničních prodejů za rok 2024
Žebříček celosvětově nejdražších položek opanoval René Magritte, jeho obraz se jako jediný loni dostal přes 100 milionů dolarů. Neutuchající zájem o Clauda Moneta vynesl malířova díla na třetí a osmou příčku, v součtu za bezmála sto milionů dolarů. D...
14. ledna 202520. ledna 2025
17. ledna 2025
14. ledna 2025
17. ledna 2025
6. ledna 2025
2. ledna 2025
20. ledna 2025
17. ledna 2025
14. ledna 2025