Nejúspěšnější sezóna Tavíka Františka Šimona
15. října 2024
Text Koucká Tereza | Foto Aukce obrazů U Národní galerie | Datum 08.03.2023
Díla Karla Purkyněho, který jako jeden z prvních vnesl do českého uměleckého prostředí prvky francouzského realismu a jehož malby nebyly bohužel za jeho života příliš přijímány, se na trhu objevují zcela ojediněle a většinou jde o marginální práce. Jeden z jeho stěžejních obrazů jde nyní do aukce.
Krátký život nedovolil Karlu Purkyněmu příliš široký rozlet, jeho děl je málo a ve valné většině jsou součástí veřejných sbírek. Jinak je tomu s rozměrným obrazem Zátiší s pávem (v odborné literaruře ho lze najít i pod alternativním dobovým názvem Cikánova lovecká kořist), který umělec namaloval v roce 1861. Podle sdělení znalkyně Purkyňova díla Šárky Leubnerové, která k obrazu vypracovala rozsáhlý odborný posudek, se malba od 20. let 20. století nachází stále v rodině jednoho majitele, pana Valšíka, jehož jméno je v souvislosti s vlastnictvím obrazu zmiňováno v katalozích několika výstav přibližně od roku 1925.
Václav Vilém Štech v Uměleckých pokladech Čech, prvním svazku z roku 1913, kde je obrazu kromě textu věnována i celostránková ilustrace v přílohách (fotografie Jana Štence), uvádí k předcházející provenienci malby, že zátiší zdědil p. Schück po otci, jenž žil s Purkyněm v důvěrném přátelství. Text pak upozorňuje především na vliv francouzské realistické malby, zejména Gustava Courbeta, který na Purkyněho silně působil.
S online dražbou tohoto rozměrného obrazu, která probíhá až do pondělí 13. března, přichází aukční síň Aukce obrazů U Národní galerie. Vyvolávací cena plátna byla stanovena na 3,8 milionu korun.
Karel Purkyně: Zátiší s pávem, 1861, detail signatury
Purkyňova díla jsou z dnešního pohledu výjimečná právě proto, že se vymykala dobové produkci a do prostředí, kde se pěstovala a byla obdivována hladká a často vyumělkovaná akademická malba, přinášela zcela nové podněty. V polovině 50. let 19. století se Purkyně po ročním studiu na pražské Akademii a stejně dlouhém studijním pobytu v Mnichově vydává do Paříže. Ve Francii zakotvil v ateliéru Thomase Coutura, který byl učitelem mnoha malířů impresionostické generace (například Edouarda Maneta, Puvise de Chavannes, Henriho Fantin-Latoura nebo Mary Cassattové). U něj ho zaujal především pastózní malířský rukopis, více se však zajímal o studium starých mistrů a především díla Gustava Courbeta.
Po návratu do Prahy roku 1857 maloval zejména portréty a na ně navázal zátišími. Soubor maleb s mrtvými zvířaty - loveckým trofejemi - vytvářel od počátku 60. let 19. století. Je jim vlastní až naturalistické ztvárnění zvířat, pastózní nanášení barev a plastická struktura malby. Kromě nabízeného obrazu se mezi ně řadí například Zátiší s bažanty (Bažanti), Zátiší s cibulí a koroptvemi (oba taktéž z roku 1861) nebo o rok mladší Sova sněžná. Všechny tyto obrazy jsou uloženy v Národní galerii v Praze. První tři zmíněné malby Purkyně představil již roku 1861 na výstavě Krasoumné jednoty.
To, co vadilo dobové kritice nejvíce, bylo právě příliš realistické zachycení mrtvých zvířat. Nadšení ale nepanovalo ani z tmavých barev, které Purkyně rád používal. Tomuto příznačnému momentu umělcovy tvorby se detailně věnoval Vojtěch Volavka. Uveďme jen tolik, že k tomu, aby byly odstíny barev co nejstudenější, malíř používal černozelený podklad, na který pak lazurami nanášel samotnou barvu. V případě zátiší tomu tak bylo především u zdí, na nichž jsou trofeje zavěšeny. Dobře je to patrné v detailu s autorovou signaturou (viz výše).
Výstavní historii nabízeného díla dokumentují mimo jiné razítka na zadní straně rámu. Obraz prošel výstavou Sto let českého umění 1830 - 1930, která se konala v roce 1930 u příležitosti otevření nové budovy spolku Mánes, druhé razítko ukazuje na soubornou výstavu díla Karla Purkyněho v Národní galerii v roce 1962. To je také naposledy, kdy se obraz objevil na veřejnosti. Přímo v rámu je pak ještě vyryto jméno majitele Ing. J. Valšík. Obraz byl reprodukován v celé řadě odborných knih, statí a katalogů (více v posudku Š. Leubnerové v detailu obrazu na webu aukční síně).
Kromě již zmíněného Jana Štence fotografoval Purkyňův obraz i jiný přední český fotograf, Josef Sudek. Jeho snímek malby i s příslušným negativem má ve svých sbírkách fototéka Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.
Zajímavé aukční výsledky velmistra barevného leptu 1. poloviny 20. století
O nesmírně činorodém výtvarníkovi, metodikovi, pedagogovi a spolkovém činovníkovi ví trh s uměním již dlouho. Obchodovaných položek za minulých dvacet let je bohatě přes dva tisíce, prodaných přibližně polovina. První milionová částka sice padla již...
15. října 2024Po prezentaci nejvýznamnější části sbírky Vladimíra Železného v čele s Medkovými modrofigurovými obrazy a nově zakoupeným Traumatem zrození od Jindřicha Štyrského v Muzeu Kampa, která skončila v polovině září tohoto roku, přichází nyní Galerie Zlatá...
2. října 2024Divadlo imaginace: Sbírka Paula a Jacquelin Duchein
Společnost Christieʼs bude v úterý 24. září v Paříži dražit kolekci lékárníka a umělce Paula Ducheina a jeho manželky Jacquelin, kteří svůj dům v jihofrancouzském Montauban přebudovali v unikátní kunstkomoru plnou děl surrealistů, art brut, afrických...
23. září 202415. října 2024
2. října 2024
23. září 2024
9. října 2024
2. října 2024