Sběratelé a investoři v neděli 24. května na pražském Žofíně během několika hodin utratili 122,8 milionu korun, 1. prosince 2013 na aukci stejné dvojice galerií to bylo ještě o milion víc. Nového majitele nyní našly dvě třetiny z více než 450 nabízených položek, mezi nimi i 29 milionových obrazů a dalších 74 děl vydražených za více než sto tisíc korun.

Václav Radimský: Kvetoucí sad / 1903 olej na plátně / 63 x 80 cm / cena: 5 400 000 Kč

 

Nejdražším dílem aukce se podle očekávání stal obraz Bohumila Kubišty Žena s kočárkem, který jsme představovali v minulém čísle. Z vyvolávací ceny 10,62 milionu vystoupal na 13,92 milionu korun, což z něj dělá historicky druhý nejdražší Kubištův obraz prodaný v aukci a současně zatím nejdražší dílo letošního roku (více zde). Do značné míry očekávatelné byly i další dva mnohamilionové prodeje – 9,6 milionu za Fillova kubistického Kytaristu z roku 1912 a 6,36 milionu korun za obraz Larva II., dílo Toyen z roku 1934. Díla obou autorů v této kvalitě se v těchto cenových relacích pohybují již několik let. Jakkoliv jde o vysoké ceny, ani u jednoho nestačily na autorské top 10.

Naprostým překvapením je naopak cena 5,4 milionu korun za obraz Kvetoucí sad  od Václava Radimského. Dosavadní, roka půl starý malířův rekord měl hodnotu 2,6 milionu korun. Nyní jej nejprve překonal obraz Lekníny, který vystoupal na 2,76 milionu korun. O sedmdesát položek později pak přišel na řadu Kvetoucí sad z roku 1903, který startoval na částce 1,08 milionu korun. Konečný výsledek překvapil i galeristu Martina Kodla, který se jinak ve svých odhadech a očekáváních nedrží nijak zpátky. Růst zájmu o Radimského, kterého širší veřejnosti představila teprve velká výstava v Galerii hlavního města Prahy na podzim 2011, potvrzuje skutečnost, že šest z deseti jeho nejdražších obrazů trhem prošlo v posledních dvanácti měsících. Další dva malířovy obrazy byly na aukci vydraženy za 960 tisíc a 1,44 milionu korun.

Václav Brožík: U studny / 1890–95 / olej na plátně / 73 x 96 cm / cena: 3 960 000 Kč

Dalších sedm autorských rekordů se týká umění 19. století. V nových maximech se prodali Václav Brožík (3,96 milionu), Josef Navrátil (3,84 milionu), Joža Uprka (3,24 milionu), August Bedřich Piepenhagen (2,88 milionu), Antonín Chittussi (2,04 milionu), Ferdinand Lepié (660 tisíc) a Gabriel von Max (600 tisíc korun).

V případě Václava Brožíka se o nový rekord postaralo další z jeho bretaňských pláten. Obraz U studny z 90. let, který se podle katalogu do České republiky vrátil ze Spojených států, startoval na částce 1,56 milionu korun. Předchozí rekord, který od listopadu držela o pár let starší Husopaska byl překonán o 1,3 milionu korun. S podobným nárůstem i rozdílem oproti dosavadnímu, pět let starému rekordu své maximu vylepšil i Josef Navrátil. Jeho více než metrová Italská krajina z roku 1855 je druhým největším malířovým plátnem, jaké se kdy objevilo v aukci.

August Bedřich Piepenhagen svůj šest let starý rekord rovnou zdvojnásobil. O nové maximu se postaral obraz Kluziště vytvořený kolem poloviny 19. století. Žádná jeho srovnatelná zimní krajina se podle databáze ART+ na trhu minimálně deset let neobjevila. Šest let vydržel minulý rekord i v případě Antonína Chittussiho, obraz Při západu slunce z roku 1880 jej nyní překonal o necelých 400 tisíc korun. Veduty a krajiny Ferdinanda Lepié se dosud pohybovaly v cenách od padesáti do sto tisíc korun. Nový rekord stanovil rozměrný pohled na Staroměstské náměstí z roku 1872. V případě Gabriela von Maxe jde jen o dílčí rekord, neboť i u nás již byla jeho díla privátně prodávána i za násobně vyšší částky.

Joža Uprka: Jízda králů / 1897 olej na plátně / 50 x 101 cm / cena: 3 240 000 Kč

Joža Uprka svůj rekord po roce vylepšil o bezmála milion. Postarala se o to zmenšená varianta jeho vůbec nejslavnějšího obrazu Jízda králů, který se nachází ve sbírkách Moravské galerie. Dražba metr širokého plátna z roku 1897 startovala na částce 1,2 milionu korun. Z umění 19. století se za milionové ceny prodala dále díla Jakuba Schikanedera (3,84 milionu), Jaroslava Čermáka (1,32 milionu) a Jana Šafaříka (1,68 milionu korun).

Milionové prodeje klasické moderny aspoň telegraficky – František Janoušek (3 miliony), Emil Filla (2,64 milionu), František Muzika (2,4 milionu), Josef Čapek (2,16 milionu), Václav Špála (2,04, 1,56 a 1,32 milionu), Rudolf Kremlička (1,92 milionu) a Jiří Kars (1,32 milionu korun). V kategorii poválečného umění se nejdráže, za 2,04 milionu, prodaly krajina Kamila Lhotáka z roku 1974 a jedna z abstrakcí Roberta Piesena přibližně za stejné doby. Za 1,44 milionu korun našel kupce Boštíkův obraz Genesis 1, 20 z poloviny 90. let. Dosažená cena je autorovou nejvyšší za poslední dva roky. V případě Piesena se jedná o nový autorský rekord a současně o teprve druhý prodej za více než milion korun. Autorským rekordem je též cena 540 tisíc za obraz Quo Vadis od Theodora Rotrekla a 660 tisíc za obraz Vteřina věčnosti z roku 1988 od Jaroslava Róny.

Robert Piesen: Bez názvu / 1972–76 kombinovaná technika na plátně / 135 x 94 cm / cena: 2 040 000 Kč

Řada zajímavých prodejů se odehrála v kategorii prací na papíře. Ze 720 tisíc na 1,92 milionu korun vystoupala Váchalova bibliofilie Ďáblova zahrádka, tří set stránková kniha s 64 barevnými dřevořezy. Nejdražší knihou českých aukcí nicméně nadále zůstává Šumava umírající a romantická od stejného autora, která byla před sedmi lety na aukci Galerie Kodl vydražena dokonce za 3,1 milionu korun. Váchal alespoň vylepšil svůj rekord za jednotlivou grafiku, když se dřevoryt Ostrov blaženců z roku 1912 dostal až na 102 tisíc korun. Dokonce za 120 tisíc korun, což je rovněž nový autorský rekord za grafiku, se prodal lept Vojtěcha Preissiga Stromy. Novým autorským maximem napříč kategoriemi je pak cena 192 tisíc korun za jeden z akvarelů Ondřeje Sekory k Ferdovi Mravencovi. Dražba přitom startovala na pouhých 24 tisících korun. Rekordem za kresbu je i cena 492 tisíc korun za uhel Lesní nálada od Julia Mařáka.