Nový historický rekord Man Raye

Christie’s, 14. 5. 2022

Původně se nechtěl stát fotografem. Jen se chtěl naučit fotit svá ostatní díla. Nyní je americký surrealista Man Ray autorem nejdražší fotografie na světě.  V New Yorku vydražila Christie’s jeho ikonickou fotografii Le Violon d’Ingres za 12,4 milionu dolarů.

Man Ray: Le Violon d'Ingres, 1924
fotografie, 48,5 x 37,5 cm
Christie's New York, 14. 5. 2022
Cena: 12 412 500 USD
 
Inspiroval řadu umělců. Dva houslové klíče na záda si kvůli němu nechalo vytetovat bezpočet žen, ale také mužů. Takový dosah má pravděpodobně nejznámější fotografie dvacátého století – Le Violon d’Ingres, neboli Ingresovy housle, od americké surrealisty Man Raye, vlastním jménem Emmanuela Radnitzkyho. Od soboty 14. května je to také nejdražší fotografie všech dob. Na aukci sbírky manželů Jacobsových v newyorské pobočce Christie’s se prodala za 12,4 milionu dolarů.
 
Na druhé místo historických tabulek fotografie, která vznikla v roce 1924 a do sbírky Jacobsových se dostala o 38 let později, odsunula dosavadního rekordmana Andrease Gurskeho se snímkem Rhein II z roku 1999. Ten se vydražil v Christie’s před jedenácti lety za 4,34 milionu dolarů.
 
Ingresovy hously pokořily horní hranici předaukčního odhadu Christie's o více než 5 milionů dolarů. Fotografie je plná odkazů a metafor. Man Ray po příchodu do Paříže obdivoval obrazy francouzského malíře z 19. století Jean-Augusta-Dominiqua Ingrese. Ingres toužil, aby ho veřejnost uznávala nejen pro jeho výtvarný talent, ale také pro jeho umění hry na housle. 
 
Ingresovu hudební kariéru nikdo vážně nebral. Hra na housle se stala jen jeho hobby. Stejný význam získal ve francouzštině idiom Ingresovy housle. I pro Man Raye byla fotografie z počátku jen vedlejším produktem, na který zaznamenával svá ostatní díla. Přesto ho svět uznává právě pro jeho fotografie. V Paříži se Man Ray stal uznávaným moderním fotografem a především „básníkem temné komory“, jak o něm prohlásil Jean Cocteau.
 
Man Ray chtěl Ingresovi vzdát hold a zároveň dát na odiv romantický vztah s modelkou Alice Prin, známou jako Kiki de Montparnasse. Když se Kiki v ateliéru svlékla a předstoupila před Man Raye „vypadala přesně jako z Ingresova obrazu La Source,“ vzpomínal autor ve své autobiografii. Nakonec se ujala fotografie Kiki zezadu, protože připomínala výjev z dalšího Ingresova obrazu La Baigneuse de Valpincon. V temné komoře Man Ray přiložil na exponovaný fotografický papír podložku s vyříznutými houslovými klíči, aby dotvořil iluzi houslí na Kikiných zádech. Aukční síň Christie’s v popisu fotografie připomíná, že i v tom byla jistá symbolika. Ingres prý hrál na tříčtvrteční housle, kterým se ve francouzštině říká „dámské“.
 
Jean-Auguste-Dominique Ingres:  La Baigneuse de Valpincon, 1808
olej na plátně, 146 x 97,5 cm
Louvre, Paříž
 
Fotografie se poprvé objevila na veřejnosti v červnu 1924 jako frontispis posledního vydání surrealistického a dadaistického magazínu Littérature, který vydával André Breton. Man Ray snímek vyhotovil podle Christie’s jen v jediné kopii, kterou od něj v roce 1962 po výstavě ve francouzské Národní knihovně získali sběratelé Rosalind a Melvin Jacobsovy. 
 
"Fotografie je takto vysoce ceněna, protože je to patrně jediný známý skutečný originál. Houslové klíče na zádech modelky nebyly součástí negativu, ale byly dotvořeny přímo na tomto konkrétním pozitivu v temné komoře. Man Ray výslednou fotografii znovu vyfotografoval a všechny ostatní pozdější verze Ingresových houslí jsou jsou "pouhé" takzvané copy printy. Nejdráže se prodala jedna z těchto kopií vytvořená pravděpodobně v 50. letech loni v dubnu u Christie's za 475 tisíc dolarů," uvádí expert na uměleckou fotografii Antonín Zezula. I tato částka za copy print potvrzuje popularitu Ingresových houslí.
 

Související články

Nová autorská maxima pro Toyen a Václava Boštíka

Nová autorská maxima pro Toyen a Václava Boštíka

České umění na světových aukcích v prvním pololetí 2026

Čeští autoři zaznamenali v prvním pololetí na mezinárodních aukcích několik mimořádných prodejů, včetně dvou nových autorských rekordů. Na nová cenová maxima, vysoko nad domácími aukčními rekordy, se vyšplhaly ceny za díla Václava Boštíka a Toyen. Pr...

19. srpna 2026
Sběratelé umění nevlastní, jen ho opatrují pro další generace

Sběratelé umění nevlastní, jen ho opatrují pro další generace

Rozhovor s londýnskou galeristkou Varvarou Roza

Varvara Roza není obyčejná poradkyně nebo galeristka z Londýna. Jako zakladatelka Varvara Roza Galleries vyvinula přístup, který přesahuje tradiční galerijní model a zaměřuje se na dlouhodobý rozvoj umělců, promyšlené sběratelství a posilování vztahů...

13. srpna 2026
Frankův skicář: Láska k umění se dá koupit i na splátky

Frankův skicář: Láska k umění se dá koupit i na splátky

Příběh sběratele Bruno Y. Thalmana

Minulý měsíc jsem vás vzal do Basileje. Tentokrát zůstaneme sedět. Nejlépe u oběda s jedním sběratelem. Protože veletrhy jsou jen polovinou příběhu trhu s uměním. Ta druhá se odehrává v galeriích, u jídelních stolů, v soukromých sbírkách – a čím dál...

6. srpna 2026
Zobrazit všechny

Další články


<