Grafiky Naděždy Plíškové objevují sběratelé zatím pomalu
6. listopadu 2024
Text Machková Magda | Foto Artplus, Aukční síně, Swann Galleries | Datum 15.10.2024
O nesmírně činorodém výtvarníkovi, metodikovi, pedagogovi a spolkovém činovníkovi ví trh s uměním již dlouho. Obchodovaných položek za minulých dvacet let je bohatě přes dva tisíce, prodaných přibližně polovina. První milionová částka sice padla již před osmi lety, ale teprve rok 2024 pořádně zahýbal autorovými statistikami. Momentální souhrnný obrat přesáhl 4,5 milionu korun (včetně orientační provize) a do nejdražší desítky se prosadily hned dva letošní prodeje, z května a září. Malířský žebříček vede dvoumilionová Dívka s harfou, v kresbě zabodoval originální skicář za necelých 74 tisíc korun.
Šimon s rodinou se usadili na Rue Humboldt 25 a vedle malířského ateliéru si v podkroví domu zřídil i grafickou dílnu. Celkem pragmaticky vyhodnotil, že k „velkým“ malířským ambicím si musí přibrat ještě praktičtější, poptávanější a prodejnější výtvarný artikl. František Šimon se jako samouk velmi rychle zorientoval v tiskových postupech z plochy i z hloubky, exceloval především v nejtrendovějších technikách barevného leptu. Osvědčil se jako obratný, invenční a spolehlivý dodavatel pařížských scenérií či pobřežních krajin, takže si k němu našli cestu i tak významní nakladatelé a obchodníci jako byli Georges Petit nebo Edmond Sagot.
Paralelně s francouzskou klientelou myslel Šimon i na české publikum. Hned v roce 1905 mu jeho domovský spolek Mánes uspořádal v Praze reprezentativní výstavu, čítající stovku děl. Někdy v tomto období začal stále ještě mladý malíř, kreslíř a rytec signovat své práce T. F. Šimon, případně autorským razítkem ze tří esteticky prolnutých písmen T-F-Š. Za předřazením písmene T před svůj zkrácený podpis stálo podle jednoho výkladu utilitární rozhodnutí odlišit se od několika soudobých francouzských výtvarníků jménem François Simon tím, že použil rodné příjmení své matky Tavík(ová). V některém z bilančních rozhovorů koncem 30. let nostalgicky naznačil, že to byl výraz úcty k milované matce, rozhodně však ne domácká varianta jména Tomáš.
V Paříži a na cestách po Bretani, Španělsku a severní Africe strávil Šimon dalších deset let, než ho v létě 1914 na dovolené v Praze zastihlo vyhlášení 1. světové války. Jako zástupce nepřátelského státu se do své druhé domoviny mohl podívat až po nastolení nových geopolitických pořádků, nicméně v mezičase se s rodinou stejně dohodli na definitivním zakotvení v Československu.
Šimonovi si nechali od architekta Františka Kavalíra navrhnout výstavní vilu v Bubenči (dnes Alžírské velvyslanectví v ulici V Tišině), pro niž sám malíř vytvořil freskovou výzdobu. Ve dvacátých a třicátých letech dělil autor svou výtvarnou produkci a osobní nasazení mezi objednávky pražských či pařížských městských vedut pro význačné nakladatelské domy, například série grafických listů a pohlednic Jana Štence, a spolkovou či osvětovou činnost.
V prosinci 1917 Šimon založil a dlouho vedl volné Sdružení českých umělců grafiků Hollar (dnes např. výstavní síň Galerie Hollar na Smetanově nábřeží v Praze). Pro praktikující kolegy a kolegyně napsal instruktážní Příručku umělce-grafika (1921), pro uměnímilovné čtenářstvo pak Manuálek sběratele grafiky (1934).
V těchto textech příhodně shrnul historii i současnost umění tisku, včetně znaleckých či obchodnických „vychytávek“ a vlastních technologických zlepšení ve svých exkluzivních disciplínách barevném leptu, akvatintě, mezzotintě, suché jehle, dřevořezu nebo vernis mou (měkkém krytu). V roce 1919 se stal předsedou spolku Mánes.
Nové obzory, doslovně i inspiračně, mu otevřela cesta kolem světa, kterou T. F. Šimon absolvoval od srpna 1926 do března 1927. První etapa okružní mořeplavby vedla z francouzského přístavu Cherbourg do New Yorku a dalších amerických měst, následně přes Panamu na Havajské ostrovy. Putování pokračovalo na dálný Východ, na Filipíny, do Japonska, Číny a Hongkongu, a dále kolem Indie na ostrov Cejlon (dnes Srí Lanku). Přes Suezský průplav se malíř-cestovatel vrátil po šesti měsících zpět do Evropy, kolem Řecka a Neapole do Marseille. Ze stovek kresebných skic a mnoha malířských návrhů pak realizoval cyklus dvanácti leptů Črty z Orientu a ilustrované memoáry Listy z cesty kolem světa (1928).
Především grafické práce s newyorskou či orientální atmosférou patří k nejkvalitnějším ukázkám Šimonovy tvorby. Velké přehledové výstavy v roce 1927, k autorovým padesátinám, a v roce 1938 v pavilonu Myslbek (dnes Palác Myslbek v Praze) obsahovaly velké množství děl s reminiscencemi na tyto autorovy cesty. Etablovaný, ale v mnoha ohledech tradicionalistický mistr T. F. Šimon však nekonvenoval všem. Když se například uvažovalo o jeho profesuře na grafické speciálce pražské Akademie, vzedmula se mezi teoretiky i umělci mladší generace vlna nesouhlasu. Tvorbu tehdy padesátiletého výtvarníka považovali kritici za zastaralou, mechanickou, pasivní, bez moderního názoru. Svůj pohled nicméně neprosadili a T. F. Šimon zastával funkci profesora od roku 1928 až do uzavření vysokých škol za protektorátu v roce 1939, respektive do své smrti v prosinci 1942.
O umělcovu pozůstalost se postarala jeho rodina, část maleb byla prodána již přímo z výstav nebo v rámci meziválečného trhu s uměním. Speciální kategorii představuje Šimonova grafická tvorba, již jako svébytné reprodukční médium stoprocentně respektoval a dbal o její nejvyšší možnou kvalitu. Dobovou i současnou orientaci ve stovkách realizací (cca 1898-1942) značně ulehčuje souborný katalog grafiky, který Šimonovi zpracoval jeho přítel a podporovatel Arthur Novák a vydalo nakladatelství Františka Topiče v roce 1937. Původní soubor evidoval 626 položek s názvem, datací, rozměrem a technikou, krátce nato přibyly ještě asi dvě desítky doplňků. Jeho elektronická verze již dokáže k popisům přiřadit i obrazovou dokumentaci. Nejspolehlivější metodou při zkoumání konkrétního grafického listu je však stále důkladná prohlídka tisku i papírového archu, který T. F. Šimon vždy po(d)pisoval či značil.
Autorova aukční historie za předchozí dvě dekády je poměrně bohatá. Početně dominují Šimonovy tisky v objemech desítek položek ročně, jen necelou čtvrtinu z více než dvou tisíc dražebních záznamů zastupují malba, kresba nebo ještě raritnější dobová fotografie. Prodejní úspěšnost jednotlivých sezon obvykle zakončovala kladnou bilancí, tedy že zakoupených děl bylo téměř vždy více než oslyšených.
Sběratelská poptávka po Šimonově œuvru stoupala velmi pomalu. Před dvaceti lety byli kupující opatrní a vybíraví. Malíř měl pověst meziválečného tradicionalisty, takže za obrazy tehdejší dražebníci žádali nižší desítky tisíc korun – a o mnoho více od zájemců nedostávali. Barevné lepty s pražskými, pařížskými či holandskými motivy byly k mání za tisíce korun. V desátých letech se roční obrat za Šimonova díla již opakovaně přibližoval dvěma milionům korun a první sedmiciferná suma se poštěstila v roce 2016 za středně velké plátno V Manéži u společnosti European Arts (vše vč. provize).
Od té doby se zásadním způsobem zvedla i vyvolávací cena nabízených položek. Dřívější startovní desetitisíce se proměnily na statisíce, zhusta i na částky kolem či nad půl milionu korun za obraz. Z top pětky děl, seřazených podle výše vyvolávací ceny, jsou čtyři položky z posledních tří let. Sběratelé a sběratelky reagovali s mírným zpožděním, ale v setrvale růstové trajektorii. Jestliže po covidové pauze utratili za práce T. F. Šimona v součtu přibližně 2,4 milionu korun (rok 2021), o sezónu později byl souhrn o půl milionu vyšší (2,9 milionu korun v roce 2022). Loňský aukční výsledek dosáhl již ke 3 milionům korun za třiasedmdesát položek. Letošních deset měsíců však vystřelilo výsledkové grafy na momentální Šimonovo maximum, téměř 4,8 milionu korun, tedy na dvojnásobek z období před třemi lety (všechny částky vč. provize).
Lví podíl na těchto cifrách měly dva milionové prodeje, z května u Galerie Kodl (Dívka s harfou) a září u Galerie Ustar (Pařížský karneval). Hodně drahých obrazů má na svém kontě již šest. Žebříček kresebné techniky se měnil letos také, když Aukční dům Sýpka zabodoval se skicářem za bezmála 74 tisíc korun. Mezi autorovou asi nejsilnější disciplínou, grafikou, si zatím nejlépe vedla ukázka z jeho americké tour, velká akvatinta newyorského nočního života za 96 tisíc korun (Aukční dům Sýpka, 2013). Za českým trhem jsou jasnou dvojkou v obchodu s Šimonovu tvorbou Spojené státy, kde jeho portfolio obhospodařují především menší aukční síně a prodejní galerie.
Velkoformátový obraz ryze symbolistního výrazu patřil k Šimonovým malířským začátkům. Jako talentovaný figuralista se vypracoval na jednoho z nejslibnějších studentů profesora Maxmiliána Pirnera, jehož proslavily sofistikované alegorie a žánry konce 19. století. Základní akademická hodnota, tedy co nejlépe zvládnutý akt, byla zosobněna dívkou s monumentálním nástrojem v souznící krajině. V duchu Pirnerova ateliéru mohlo jít o alegorii hudby, předkládanou jako ročníkovou práci před koncem svého studia na Akademii. Odborná literatura (katalog Bytosti odnikud, 2008) navíc citovala dobovou fotografii, na níž je autor zpodoben přímo před Dívkou s harfou. Na výstavě před šestnácti lety byla jako majitelka uvedena Galerie Kodl, stejná společnost půlmetrový obraz předložila publiku i letos v květnu. Už vysoká vyvolávací cena 960 tisíc korun naznačovala, že by mohl padnout Šimonův další milion, konkrétně pátý. Katalogové ambice se pohybovaly mezi 1,5 až 2,8 miliony korun. Konečná částka přes 2 miliony korun znamenala autorský rekord a první aukční sedmiciferný výsledek, začínající dvojkou. Zároveň si Dívka s harfou připsala letošní maximum za prodej uměleckého díla z druhé poloviny 19. století.
Staropražské motivy se staly Šimonovou doménou a pragensie obecně představovaly autorovu komerčně nejúspěšnější produkci. Zúročil v nich svůj pozorovatelský talent a cit pro atmosféru místa, ať už šlo o rychlou kresebnou črtu nebo definitivu v podobě malovaného obrazu a grafického listu. Pohled na trh na Staroměstském náměstí zpracovával v různých médiích, na aukcích se v poslední době objevily jak olejová skica (2015), tak velkoformátová realizace (2021) a samozřejmě řada tisků. Právě úctyhodné rozměry, téměř půldruhého metru na délku, a líbezná scenérie adventní Prahy po sněhovou pokrývkou patrně přispěly k vůbec prvnímu milionovému kladívku pro Šimonovo dílo v historii. Před třemi lety zahajoval u Galerie Pictura na vysoké částce, bezmála 830 tisíc korun. Zájemce musel vydržet dalších deset příhozů, než mohl být prohlášen za vítěze. Kladívková cena se zastavila těsně nad jedním milionem korun, po započtení provize šlo o více než jeden a čtvrt milionu korun. Prvenství vydrželo Mikulášskému trhu přibližně dva a půl roku.
S velkoměsty měl T. F. Šimon živou cestovatelskou i uměleckou zkušenost. V pulzující francouzské metropoli žil deset let, v Praze se natrvalo usadil od roku 1914, navštívil Londýn či Amsterodam. Na osobní prohlídku New Yorku si počkal až k padesátce, když v něm zahajoval svou půlroční expedici kolem světa. Z dochovaných deníkových záznamů lze celkem detailně zrekonstruovat Šimonův americký pobyt, v rámci něhož projel především města Boston, Buffalo, Pittsburgh, Cleveland, Detroit, Chicago, Washington nebo Philadelphia. New York fungoval jako domovská stanice od začátku září do listopadu, kdy pak obeplul Spojené státy přes Panamu do sanfranciského přístavu. Denní ruch i noční atmosféra města umělce okouzlily, nicméně pod povrchem vycítil jistou uspěchanost, konzum a vyčerpávající honbu za lepším. Metrový olej na plátně New York z nabídky Galerie Kodl před pěti lety byl už vzpomínkou na newyorskou večerní Broadway s neonovými reklamami, transparenty a pouličním životem, neboť jej T. F. Šimon namaloval až po návratu zpět do Evropy. Na výstavě k autorovým šedesátinám byl New York zmiňován jako majetek dr. K. Schollara. Dražba obrazu začínala na relativně obvyklých 420 tisících korunách a dospěla až nad 1,1 milionu korun, tehdejší umělcovo maximum.
Šimonova cesta kolem světa začala původně jen jako společenská návštěva jeho bratra a přátel v Americe, včetně setkání s jeho zámořským podporovatelem William Gansonem Rosem, reklamním podnikatelem z Clevelandu. S jeho štědrou finanční podporou se pak rozhodl zrealizovat svůj odvěký sen navštívit dálných Východ, především Japonsko. Celou Asii i tamní kultury pečlivě studoval a skicoval, ale nejvíce jej dle vlastních slov uchvátil život na tehdejším Cejlonu. Propadl magické symbióze tamního obyvatelstva s přírodou a jako inspirační zdroj mu zážitky z ostrova posloužily na dalších patnáct let. Obraz Palmový háj na Ceyloně se objevil na jubilejní výstavě v lednu 1938 za jednu z nejvyšších prodejních cen, 16 tisíc korun československých. O osmdesát let později, u společnosti 1. Art Consulting, se už obchodoval v jiných částkách. S více něž dvojnásobným nárůstem zakončil těsně nad milionem korun českých a tehdy překonal dva roky staré Šimonovo dražební maximum.
Když si v roce 2016 říkal raný Šimonův obraz z pařížského období o 682 tisíc korun jako vyvolávací cenu, mohlo se pozdvihnout nejedno sběratelské obočí. Před osmi lety šlo o nevídanou částku, vždyť nejvýše se doposud zahajovalo na přibližně 420 tisících korun. Tedy v případě úspěšných prodejů. Společnost European Arts ale středně velkému plátnu třicátníka „ještě pouze“ F. Simona, jak dokládá signatura, věřila. Během příhozového klání nastoupala prodejní cena o dalších 300 tisíc korun a obraz V manéži si v aukčních výsledkových listinách připsal první milion. Táž položka se objevila na trhu opět před rokem a půl, u téhož dražebníka, za podstatně nižší cenové relace. Katalogových 310 tisíc korun se přetavilo v přiklepnutých téměř 450 tisíc korun vč. provize.
Od nesmírně činorodého umělce se dochovala řada skicářů, ať už z pařížské, pražské či cestovatelské etapy. Díky mistrné kresebné zkratce se tak mohl T. F. Šimon vracet k autentickým motivům, detailům i celým výjevům, které pak rozpracovával v malířském ateliéru či grafické dílně. Zatím nejcennější úspěch v celé kategorii kresby se povedl před čtyřmi měsíci u Aukčního domu Sýpka, když se prodal autorův sešit s 85 listy za téměř 74 tisíc korun. Jen pro srovnání, asi třetinový Šimonův skicář, datovaný do Paříže roku 1910, byl k mání ještě o několik týdnů dříve u Einszwei Gallery. Tehdy na něj stačilo „jen“ 15 tisíc korun.
Technické vymoženosti amerického velkoměsta zajímaly T. F. Šimona stejně jako vizuální (ne)poměr mezi lidským hemžením a monumentálními stavbami. Toto napětí vyniklo právě nejvíce v subtilní tužkové technice a následně v leptu. Jedna velká ukázka s názvem New York. The Elevated, v dobovém překladu Visutá dráha, se dražila před sedmi lety v Dorotheu. Tehdy stála 60 tisíc korun a až do letoška držela umělcův rekord v kresebném médiu. Takto precizně provedené přípravy sloužily nejčastěji jako předlohy pro grafické listy, tento má v Novákově kompendiu č. 467. Obdobnou kresbu, také monogramovanou, předložila před čtyřmi lety společnost Obrazy v aukci. Prodala se za více než 21 tisíc korun.
Snad největší autorovou kresebnou stálicí na tuzemském trhu s uměním je drobná črta z holandského přístavu. Lavírovaná tužka na papíře s názvem Amsterdam nebo Židovští obchodníci, podle Šimonova přípisu Marchands juifs á Amsterdam, prošla nabídkou společnosti European Arts již třikrát. Kladívkové ceny se pohybovaly mezi 24 až 32 tisíci korun v roce 2019, 2021 a 2024. Nejrecentnější záznam tak poskytl dražebník letos v dubnu, když kresba Amsterdam zaznamenala výsledek téměř 40 tisíc korun. Amsterodamskému nábřeží se T. F. Šimon věnoval opakovaně. Například v jednom leptu Starý žid v Amsterdamu zachytil tentýž krámek, ale z opačného pohledu, tedy v průhledu z interiéru směrem na přístavní chodník.
Americké městské veduty patří k tomu nejlepšímu, co T. F. Šimon vytvořil. Vybroušenou ryteckou technikou dokázal zachytit kontury světla a stínu, působivou barevnost noci mu zjemňoval pečlivý soutisk. Většinu listů si autor tiskl sám, opatřoval vlastním podpisem a razítkem s monogramem, případně číslováním. Pohled na noční Sedmou avenue nesl číslo 14 a v Novákově soupisu figuroval jako doplněk AP2. Vyšel u nakladatele Františka Topiče v roce 1929. Po více než osmdesáti letech jej na trh uvedl Aukční dům Sýpka a uspěl za téměř dvojnásobek vyvolávací ceny, za 96 tisíc korun. Tato konkrétní akvatinta a barevná vernis mou jen potvrdila sběratelskou poptávku po Šimonově newyorské tématice obecně.
Dobově nejpopulárnější produkci zastupovaly pohledy na pražské pamětihodnosti nebo nostalgická zákoutí. Od T. F. Šimona si je objednávaly přední nakladatelské domy a opakovaně je vydávaly jako reprezentativní alba nebo později i v pohlednicovém formátu. I po více než sto letech má kvalitně dochovaný soubor s nižším číslováním svou hodnotu, jak dokládá například prodej Alba barevných leptů Prahy v roce 2018 u Aukčního domu Sýpka. Dobře doložená série šesti listů, v Novákovi identifikovaná jako 81-86, s přípisem 48 (ze 140), zaujala za 90 tisíc korun.
Jednoznačnou sběratelskou hitovkou současnosti je barevný lept ze Šimonovy americké výpravy. Nejžádanější exemplář s charakteristickými reklamními transparenty přes noční manhattanský bulvár a světelným dělem na nejvyšším z mrakodrapů pocházel ze zakázky firmy Kennedy & Company. Společně s dalšími třemi slavnými motivy – Veřejná knihovna, Burza, Pohled od Brooklynského mostu – se v originále nazývaný tisk Broadway, Night dal objednat korespondenčně za 30 amerických dolarů. Přesný tiskový náklad z roku 1928 není znám, literatura uvádí přibližně 150 kusů. V Galerii Dílo dražili před rokem jeden New York v noci za bezmála 77 tisíc korun. Jen pro srovnání, cenovka grafického listu před šestaosmdesáti lety na výstavě v pavilonu Myslbek ukazovala částku 280 korun československých, tedy jednu z nejvyšších v kategorii tisků.
Americký trh je v současnosti druhým nejaktivnějším, co se uměleckého obchodu s Šimonovými díly týče. Vedou newyorské a pařížské městské veduty, v menší míře pohledy na Prahu nebo zážitky z Orientu. Zajímavé kolekce spravují i některé muzejní instituce, například Art Institute Chicago. Aktuálně nejdražší položkou je barevný lept z newyorského čtyřdílného alba, tentokrát New York z Brooklynského mostu (New York - Brooklyn Bridge). V menší aukční síni Swann Galleries před šesti lety překvapil, když z odhadovaných 2 až 3 tisíc dolarů poskočil až na 4 tisíce. Po započtení provize vydal nový majitel 5 tisíc dolarů, orientačně asi 115 tisíc korun. Tato suma by spolehlivě předčila i český žebříček a vynesla grafický list na jednu z předních příček všech Šimonových zahraničních prodejů napříč kategoriemi.
Letošní autorova rekordní sezóna ještě neřekla poslední slovo a kupující mohou svá „šimonovská“ portfolia obohatit i v následujících týdnech. V nabídce Aukční síně Sýpka budou například tři barevné lepty z počátků umělcova pařížského pobytu. Do své nakladatelské péče si je vzala známá obchodní společnost Georgese Petita a tiskly se v přibližně 100 až 200kusových edicích. Podle katalogu pocházejí všechny tři z americké soukromé sbírky a cena za jeden list bude začínat od 46 tisíc korun. Mezi další desítkou položek od T. F. Šimona by se nemusel ztratit ani další skicář (za 44 tisíc korun) nebo kresba Náměstí Bastily za méně než polovinu (všechny vyvolávací částky bez provize).
Zajímavé aukční výsledky listopadové jubilantky
Nedožité devadesátiny výtvarnice a básnířky Naděždy Plíškové připadají na první listopadový týden. Autorka vynikala v technikách leptu a suché jehly, kterými břitce glosovala osobní i celospolečenskou situaci konce 60. až počátku 80. let. Na větší sb...
6. listopadu 2024V katalogu sálové aukce Sýpky konané v neděli 20. října v Galerii U betlémské kaple je 185 předmětů výtvarného umění a uměleckého řemesla. Mezi nimi vyniká ojedinělý soubor šperků Marie Křivánkové.
18. října 2024Po prezentaci nejvýznamnější části sbírky Vladimíra Železného v čele s Medkovými modrofigurovými obrazy a nově zakoupeným Traumatem zrození od Jindřicha Štyrského v Muzeu Kampa, která skončila v polovině září tohoto roku, přichází nyní Galerie Zlatá...
2. října 20246. listopadu 2024
18. října 2024
2. října 2024
29. října 2024
24. října 2024
21. října 2024
6. listopadu 2024
21. října 2024
16. září 2024