Odborný server Artprice uvádí Michaela Sweertse, rodáka z Bruselu, jako sedmadevadesátého prodejně nejúspěšnějšího umělce roku 2023 s obratem kolem 14 milionů eur (po sjednocení částek bez poplatků).

Zajímavější než čirá aukční matematika je však Sweertsův pomalý, ale jistý postup mezi desítku nejoceňovanějších autorů vlámské obdoby nizozemského Zlatého věku. Již koncem 17. století upadlo jeho dílo téměř v zapomnění. Teprve na počátku 20. století se v umělecko-historických periodikách objevil první pokus o zkatalogizování tvorby Michaela Sweertse a až konec 90. let a první dekády nového milénia přinesly malířovy statisícové, respektive milionové dražební výsledky (v eurech či britských librách).

Vůbec první výstava proběhla v roce 1958. Nejaktuálnější badatelské výstupy na přibližně šesti desítkách obrazů a grafik však shromáždila až retrospektiva v amsterodamském Rijskmuseu v roce 2002 (De geschilderde geheimen van Michael Sweerts, 1618-1664). Kompletní soupis Sweertsových prací je stále nedokončený, neboť autor své malby až na výjimky nesignoval. Takže v rodinných sbírkách se mohou nacházet stále ještě skryté poklady, hodné „oprášení“. A jak ukázaly nejen letošní aukční příklady, mohou mít i rekordní potenciál.

Malíř, mistr a misionář Michael Sweerts (1618-1664)

Životní, umělecké i profesní osudy Michaela (Michiela) Sweertse odborníci složitě rekonstruují na základě nemnoha dobových pramenů a druhotných zpráv. Pocházel z katolického prostředí barokních Flander a několik let působil jako malíř a příležitosný "akademik" v Římě, mezi léty 1655 až 1659 se usadil v Bruselu, kde si mimo jiné založil vlastní výtvarnou školu a byl zaznamenán v místních svatolukášských cechovních knihách. Krátce poté se religiózně zapálený Sweerts rozhodl připojit jako laický bratr k misionářské výpravě do Číny – dokonce v amsterdamských docích osobně dohlížel na stavbu lodi.

Christianizační výprava na Dálný Východ vyplula z Marseille v lednu 1662, s první zastávkou v Palestině. Téhož roku v létě byl malíř za nevyjasněných okolností z misionářské družiny vyloučen a v západní Persii (dnešním Íránu) zůstal osamocen. Dodnes není známo, jak se dostal do tisíce kilometrů vzdáleného indického města Goa, známého střediska portugalských jezuitů. Nicméně poslední písemný záznam z misijní skupiny Societé des Missions Etrangères uváděl Sweertsovo úmrtí v této lokalitě, v roce 1664, ve věku 46 let.

Detail obrazu Umělcův ateliér se švadlenou, vpravo možný autoportrét Michaela Sweertse z římského pobytu mezi léty 1646 až 1655.

Z uměleckého odkazu Michaela Sweertse se dochovalo nejvíce podobizen, objednaných vlivnými obchodníky, i žánrových obrazů, inspirovaných italskými či nizozemskými ulicemi. Dále několik náboženských scenérií s náměty křesťanských milosrdenství a také velmi kvalitní obrazy s oblíbenou tématikou pohledu do uměleckých ateliérů a dílen, odkazující na Sweertsovu vlastní zkušenost s vedením malířských či kreslířských škol a postavení výtvarného „řemesla či umění“ vůbec.

Historici umění a sběratelé si na autorovi cení především delikátní práce se světlem a barevností v chladných, až stříbřitých podtónech, portrétního umu a také zachycení dobového kontextu uměleckého provozu, tak důležitého, byť zidealizovaného zdroje poznání pro současnou představu o dílech starých mistrů. Databáze evidují za posledních třicet let asi padesátku prodejů u renomovaných aukčních domů a galerií.

Letošní rok se díky rekordnímu úspěchu přes 12,6 milionu liber za Umělcův ateliér se švadlenou stal Sweertsovou výsledkově TOP sezónou, ale špičkové obrazy za vyšší stovky tisíc eur/liber prošly veřejným trhem již například v roce 2010 (Portrét muže) nebo 2019 (Alegorie hmatu). Čas od času se ke koupi nabízejí i kopie Sweertsových děl, bez bližšího určení, zda by se mělo jednat o autorskou variantu, dílenskou verzi či cíleně zhotovenou dobovou kopii. Většinou ve zjevně nižší kvalitě.

Zajímavé aukční výsledky obrazů Michaela Sweertse

(ceny jsou uvedeny vč. provize v příslušné měně, případný přepočet mezi USD – GBP – EUR vychází z databáze serveru Artprice)

Michael Sweerts: Umělcův ateliér se švadlenou, kolem 1646, 
olej na plátně, 79,5 x 108,4 cm,
konečná cena: 12 615 000 GBP
Christie’s London 6. 7. 2023

Červencová dražba starých mistrů u londýnských Christie’s vynesla 54 milionů liber a z téměř jedné čtvrtiny se na výsledku podílel Sweertsův rozměrný obraz ze soukromé belgické sbírky. Na dosud pro autora nevídaně vysoké odhadní částce kolem dvou až třech milionů liber (bez poplatků) měly zásluhu jak signatura a přípis Roma, čímž se plátno dalo datovat do Sweertsova římského pobytu na Via Margutta, tak sofistikovaně vypracovaná a osvětlená scenérie pohledu do uměleckého, patrně umělcova, ateliéru.

V prvním plánu je mladý student u navršené hromady antických odlitků a dobových plastik vpravo, mimochodem dodnes identifikovatelných, a vlevo mladá švadlenka či vyšívačka zaujatá svou prací. V druhém prospektu se zachytil Sweerts sám v kryptoportrétu zády k divákovi, spolu se skupinkou hudebníků. Zadní plán se ještě navíc otevírá do další prostory za závěsem. Finální částka za Umělcův ateliér, přes 12,6 milionu liber, o řád překonala všechny dosavadní aukční výsledky a jen potvrdila, že donedávna neznámý Sweerts by se již měl počítat mezi špičkové malíře své doby. 

Michael Sweerts: Podobizna muže, 
olej na plátně, 64,1 x 51,4 cm,
konečná cena: 842 500 USD
Sotheby’s New York 28. 1. 2010

Předaukční odhady aukční síně Sotheby’s hovořily před třinácti lety o prodejní částce Podobizny muže kolem sta tisíc dolarů (bez poplatků). Jako autor byl v katalogu uváděn již Michael Sweerts, ale ještě v polovině 20. století se mělo za to, že kvalitní portrét je dílenskou prací mnohem slavnějšího Vláma, Anthonise van Dycka. Na vyšší ceně mu patrně ubíral špatný technický stav díla, především silně zažloutlý lak.

O plátno se však strhlo nečekaně napínavé příhozové klání s konečnou sumou k téměř 850 tisícům dolarů, za níž stál dle médií londýnský obchodník s uměním pan Johny van Haeften. O pár měsíců a o jeden rychlý a efektní restaurátorský zásah později se Sweertsova vyčištěná Podobizna muže představila na nejprestižnějším veletrhu starých mistrů TEFAF v Maastrichtu, ale již s visačkou 1,1 milionu dolarů. Dnes je součástí filantropické sbírky umění belgického nadačního fondu Phoebus Foundation.
 

Michael Sweerts: Alegorie hmatu, 
olej na plátně, 75 x 60 cm,
konečná cena: 639 600 EUR
Mirabaud-Mercier Paris 15. 11. 2019

Sweertsův malířský korpus, jak z italského, tak bruselského období, je stále velmi roztříštěný a kvůli záměnám v atribucích a ještě nedávné „druhořadosti“  tohoto vlámského mistra obtížně rekonstruovatelný. Vedle klasických portrétů zámožných a vlivných objednatelů se autor specializoval i na žánrové podobizny, ať už volné, typizované, nebo alegorické, jinotajné.

Například před čtyřmi lety se v Paříži dražil působivý obraz Le Toucher (volně Ten, který se dotýká). Ještě v roce 1911 byl připisován jistému vlámskému caravaggistovi Romboutsovi. Až studie z roku 1996 upřesnila jméno na Michael Sweerts a solitérní kus s bláznivým mladíkem hladícím kočku vřadila ke kvalitnímu souboru Pěti smyslů, známému až na jednu výjimku (Čich) jen ze starých černobílých fotografií. Obraz s novým podtitulem Alegorie hmatu našel i nového majitele, za téměř 640 tisíc eur.

Michael Sweerts: Autoportrét (?) s obrazem Panny Marie, kolem 1656-58,
olej na plátně, 45,1 x 34,3 cm,
konečná cena: 1 734 000 GBP
Christie’s London 7. 12. 2023

Že je po Sweertsových obrazech mezi sběrateli velká poptávka, doložil i prodej ze začátku prosince 2023 v Londýně. Dosud neznámou a nepublikovanou malbu s iluzivní hrou „viděného a reálného“ ze soukromé rakouské sbírky vyvolávali u Christie’s od necelých čtyř set tisíc liber (bez poplatků). Mezi dražiteli se však strhla kadence příhozů, která se zastavila až na částce přes 1,7 milionu liber, což znamenalo další Sweertsův aukční úspěch nad jeden milion, byť teprve třetí v absolutním pořadí veřejných otevřených nabídek.

V 17. století v nizozemské a vlámské ikonografii oblíbené téma tzv. trompe-l'œil (fr. klam oka) pojal malíř opravdu invenčně. Za namalovaný obraz Panny Marie umístil ještě svou vlastní podobiznu (patrně), čímž fiktivnímu mariánskému výjevu dodal ještě větší autenticitu. Neboť divákovi okamžitě vytane na mysli otázka, zda byl Sweerts opravdu autorem tohoto krásného portrétu Panny Marie i v hmatatelném světě?