V posledních dnech přemýšlím nad letošní prezentací galerie v zahraničí. Před několika dny se v Praze zastavila Vita Zaman, umělecká ředitelka vídeňského veletrhu Vienna Fair, aby si prohlédla nejen portfolia galerií stejného typu jako je ta moje, ale podívala se i na ostatní výstavní instituce. Už delší dobu totiž zvažujeme ve spolupráci s Českým centrem Vídeň prezentaci české a slovenské scény jako téma jednoho z budoucích ročníků tohoto veletrhu. Ačkoli může někdo namítnout, že je to více méně lokální záležitost, umělecký trh Rakouska je o poznání velkorysejší a především Rakušané podporují umění ve velké míře, což se o českém prostředí nedá bohužel říci a každý nový kontakt je přínosný. Proto také odjíždím na návštěvu do Štýrského Hradce. Nejen proto, že mou galerií zastupovaná dvojice Aleksandra Vajd a Hynek Alt se tam účastní výstavy v rotor  - association for contemporary art, ale je to také příležitost domluvit spolupráci s tamními subjekty.

Aleksandra Vajd & Hynek Alt, Blind Spot, 2013, pohled do instalace, Dům umění České Budějovice

Zaměstnává mě i další spolupráce s partnery v Londýně a New Yorku, kde se připravují projekty s Janem Pfeifferem jako architektem výstavy kurátorky Rebeccy Heald z Bloomberg New Contemporaries a Jan Nálevka se prezentuje na skupinové výstavě v Stephan Stoyanov Gallery. S posledně jmenovaným umělcem a kurátorem Jiřím Ptáčkem pak řešíme instalaci příští výstavy pro mnou galerii. Bude to opět velmi časově náročný koncept, který navazuje na Nálevkovu výjmečnou výstavu v Atriu Moravské galerie. Velkou radost mám z úspěchů Pavly Scerankové. V příštích čtyřech měsících bude mít dvě solo výstavy v Galerii hlavního města Prahy a Moravské galerii a zároveň její díla odjíždí na výstavu do Arsenal Gallery v polském Bělostoku. Současně se vydává její první katalog dosavadní tvorby.

Pavla Sceranková: Chybějící kapitola / na podzim 2012 v Drdova Gallery Prague

Já osobně jsem dostala příležitost prezentovat galerii na Pecha Kucha Night a čekají mě další přednášky o galerijní praxi a vůbec smyslu sbírání mladého umění. Už je to téměř má mantra o tom, co je komerční galerie, jak pracuje pro své umělce, proč je třeba je podpořit, jak se zvyšuje hodnota umělce respektive jeho tvorby a vzniká renomé galerie. Je to nejvýhodnější forma investice do umění, protože mladí umělci nejsou drazí a jejich potenciál zhodnocení je nejvyšší v relativně krátké době. Navíc je to napínavé a přináší větší potěšení a zážitek, když se můžete setkat s autorem.

I když mám spíš dojem, co se týká Čech, ve srovnání s výsledky aukčních domů a prodejem staršího umění, že je to problém sebedůvěry. Češi se obecně současného umění bojí a nemají dostatek odvahy ke konfrontaci se složitými tendencemi dnešní umělecké generace. Nejsou suverénní a nechápou, že vlastnit díla současných autorů je také vyjádření vlastního postoje a originálního životního stylu.

Michal Škoda: Prostředí času / 2013 / pohled do instalace / Drdova Gallery
Prague

Předchozí fejetony pro nás napsali Martin Kodl, Albert Trnka, Magdalena Juříková a Miroslav Korecký.