Na přelomu února a března se oběma aukčním titánům Christie´s a Sotheby´s podařilo shromáždit atraktivní přehlídku děl, z nichž velká část ještě nikdy dražena nebyla. Souhrnný obrat v centrále Christie's na King Street se pohyboval kolem 167,8 milionu liber (přibližně 4,5 miliardy korun vč. poplatků), u konkurentů na New Bond Street se pochlubili částkou přes 172 milionu liber (zaokrouhleně 4,7 miliardy korun). 

Ze statistik a dostupných analýz trhu ovšem vyplývá, že aukčním „dvojbojům“, jaký předvedly aukční síně Christie's a Sotheby's, se vloni dařilo až o třetinu lépe. U Christie´s experti spočítali propad o 32,6 procenta, u Sotheby´s byly aktuální finanční objemy nižší přibližně o 30 procent. Kupující se prý nezdráhali špičková díla adekvátně ocenit, ale nepřepláceli je. Padlo několik autorských rekordů i překvapivě vysokých cen, nicméně na superúspěch v této kategorii si bude publikum muset ještě počkat.

U Christie´s se poslední únorový den konaly dvě velké aukce: dražba Umění 20. a 21. století a na surrealismus specializovaná přehlídka, celkem 106 položek. Co dílo, to slavný výtvarník nebo výtvarnice. Sedmadvacet položek bylo dopředu kryto tzv. prodejní zárukou/garancí buď pořadatelem nebo třetí stranou. Již dopředu avizovaný „Picassovský rok“, připomínající padesátileté výroční úmrtí asi nejznámějšího „modernisty“ na světě, oslavili v Londýně úspěšným přiklepnutím jeho nadživotní Ženy v houpacím křesle za 16,9 milionu liber (v přepočtu 456 milionů korun), dále více než metrových Mušketýra I za 5,4 milionu liber (přibližně 147 milionů korun) a Sedící ženy za 5,3 milionu liber (v přepočtu asi 144 milionu korun). Šlo o první, třetí a čtvrté nejdražší dílo aukce, jedno autorovo zátiší skončilo na 21. místě.

Nečekaně pestře byl u Christie´s obsazen segment poválečné plastiky, v čele s realizací lustru od Alberta Giacomettiho. Příběh tohoto artefaktu splňuje všechny představy o „pokladu z půdy“. Osvícený britský mecenáš a nakladatel Peter Watson spoluzaložil v Londýně v roce 1939 výtvarně-literární revue Horizon. Těsně po válce si při jedné ze svých cest do Paříže objednal u Giacomettiho závěsné svítidlo do kanceláře nakladatelství v Bloomsbury. Tamní prostory zdobilo až do roku 1950, kdy časopis přestal vycházet a místnosti musely být vyklizeny. Stopy po originálním lustru pak na dekádu zmizely, než jej koncem 60. let objevil v malém starožitnictví v londýnské čtvrti Marylebone slavný malíř John Craxton. Životopisci vyprávějí, jak Craxtonovi v mysli okamžitě probleskla vzpomínka, že tento nepřehlédnutelný designový kousek již někde viděl, a neváhal tak za něj zaplatit 250 liber. O více než půl století později na únorové aukci u Christie´s už měl hodnotu necelé 3 miliony liber (orientačně 79 milionů korun vč. poplatků).

Totéž odpoledne ještě následovala přehlídka dvaatřiceti děl předních surrealistů a surrealistek, jež s 94procentní úspěšností prodeje utržila téměř 39 milionů liber (přes 1 miliardu korun vč. poplatků). Po zkušenostech z loňského roku pořadatelé vsadili například na Reného Magritta, který byl nabízen hned čtyřikrát se součtem konečných cen nad 17 milionů liber (asi 460 milionů korun vč. poplatků).

O den později, ve středu 1. března se pozornost sběratelů, galeristů i muzejníků přesunula ke konkurenci u Sotheby´s, která připravila dražební dvojkombinaci současného (The Now) a moderního a poválečného umění. Na celkovém obratu 173 milionů liber se aktuální díla z první části aukce podílela ani ne desetinou, „zbytek“ obstaraly celosvětové ikony před- i poválečného vývoje výtvarného umění: Picasso, Kandinsky, Munch, Freud a také František Kupka.

Kupkův výjimečný obraz Komplexní (podrobněji o historii a kontextu díla zde) v očích pořadatelů aspiroval na velkolepý výsledek, neboť katalogový odhad se pohyboval mezi 2,2 až 2,8 miliony liber. To znamenalo nejvyšší odhadní cenu Kupkova díla vůbec. Kladívko se nakonec zastavilo na částce o další milion nad horní hranicí a plátno Komplexní se vydražilo za konečných téměř 4,7 milionu liber (zaokrouhleně přes 125 milionů korun vč. poplatků). Březnová ukce u Sotheby´s se tak zapsala do autorova celosvětového žebříčku na druhé místo, o téměř 3 miliony liber za stále platným Kupkovým absolutním rekordem Tryskání II před dvěma lety u téhož dražebníka.

Co se nepodařilo u Kupky, zafungovalo u jeho souputníka, francouzského modernisty Roberta Delaunaye. Sběratelsky nejvyhledávanější etapa tvorby v duchu geometrické abstrakce, obraz Kruhový rytmus z roku 1937, zaujala v novém rekordu za 7,2 milionu liber (téměř 194 milionů korun vč. poplatků). S násobně vyššími částkami než u obou výše zmíněných však museli operovat agenti v sále a na telefonu například u Vasilije Kandinského, jehož Pohled na Murnau s kostelem II z roku 1910 pokořil autorské maximum o více než čtyři miliony liber, za 37,2 milionu liber (přes 1 miliardu korun vč. poplatků). Kandinského obraz je již několikátým případem z poslední doby, který reflektuje zdlouhavá restituční řízení židovského vlastnictví, nacisty zabaveného či pod nátlakem vykoupeného uměleckého majetku ve 30. letech minulého století.