Do aukce jde část sbírky Vladimíra Železného
2. října 2024
Text Machková Magda | Foto Artplus, Aukční síně, Hotel Drouot | Datum 16.09.2024
Světoznámý filmař, scénograf, animátor, výtvarník a audio-vizuální experimentátor Jan Švankmajer je životním i profesním postojem surrealista. Do svých uměleckých realizací promítá různé podoby fantaskna, emocí a lidských zkušeností s přírodou, kulturou nebo historií. Výtvarná díla opatřuje tajnosnubnými názvy, které dle autorových slov „mají působit jako rozbuška divákovy imaginace“. A právě tyto (nad)reálné hodnoty vyhledávají sběratelky a sběratelé nejvíce. Obchod se Švankmajerovými díly je jako na houpačce, co se počtu položek i prodejních cen týče. Vedou umělcovy asamblážové objekty za nižší statisíce korun, dostupnější jsou dobové lepty nebo jejich nové edice za částky do dvaceti tisíc korun.
Debutový filmový počin v Krátkém filmu Praha natočil jako třicátník – teatrálně stylizovaný souboj dvou kouzelníků s otevíracími hlavami Poslední trik pana Schwarzewaldea a pana Edgara (1964). První tuzemský dlouhometrážní snímek Lekce Faust, silný ve Švankmajerově osvědčené kombinaci hraných a loutkových pasáží, vznikl o dalších třicet let později, v roce 1994. A konečně letos, v rámci umělcových devadesátin, uspořádala kutnohorská Galerie Středočeského kraje (GASK) velkolepou výstavu Disegno Interno, vzdávající hold jak sedmdesátileté kariéře Jana Švankmajera, tak jeho manželce, surrealistické výtvarnici a literátce, Evě Švankmajerové (1940-2005). K této numerologické hříčce by se mohl připojit i aukční trh, neboť nejdražší prodej letošního jubilanta proběhl v říjnu 2014.
Statistiky dražební nabídky a poptávky jsou v případě výtvarných děl Jana Švankmajera velmi rozkolísané. Počty položek v rámci sledovaných sezón oscilují mezi několika kusy a čtyřicítkou, poměry úspěšných a neúspěšných prodejů se nepredikovatelně mění nahoru dolů. Celkové finanční objemy za minulou dekádu ukazují, že kupující o Švankmajerovy artefakty příliš nesoutěží, takže nárůsty konečných cen oproti vyvolávacím jsou minimální.
Například autorův rekordní rok 2022 zaznamenal součet kladívkových částek přes 442 tisíc korun, tedy přibližně o dvě třetiny méně než souhrn všech vyvolávacích. Druhý nejúspěšnější kumulativní výsledek, o dva roky dříve, měl skóre o něco málo lichotivější. Souhrn úspěšných prodejů byl nižší asi o třetinu oproti součtu startovních cen (vše bez provize).
Výsledková listina serveru Artplus eviduje u Jana Švankmajera asi padesátiprocentní dražební úspěšnost a průměrnou cenu přes 26 tisíc korun za položku. Tyto cifry vycházejí z širokého rozptylu dražební nabídky – od tisícikorunových tisků pro statisícové objekty – a ze sinusoidní (ne)pozornosti sběratelek a sběratelů. Vedle aukčního portfolia jednotlivých galerií a síní jsou umělcovy výtvarné práce k dostání i v rámci přímého on-line prodeje.
O tom, jakou optikou hledí Jan Švankmajer na svět, se lze nejpříhodněji přesvědčit ve filmu Kunstkamera (2022), který nahlíží do jeho pošumavského zámečku v Horním Staňkově. Tam od roku 1981 společně s manželkou Evou budovali Surrealistickou uměleckou dílnu, která má dnes hodnotu spíše imaginativního trojdimenzionálního Orbis Pictus výtvarnického dua.
Autorův uměleckých projev se blíží tzv. gesamtkunstwerku, tedy celistvému pojetí díla ve formě, obsahu, poslání či užití. V surrealistickém tvarosloví tedy osobitému univerzálnímu výrazu, a to jak ve filmu, tak v malbě, kresbě, koláži či instalaci. Švankmajerovým nejbližším výrazovým prostředkem byl materiál, nejčastěji přírodní, ale podvratně a hravě použitý. Ve své plné kvalitě i ve fázi rozkladu či proměny. K těmto tendencím patřil i před deseti lety dražený objekt Láhev-utonulá. Skleněný obal může odkazovat jak na tajná poselství, pouštěná po vodě, tak na manýristické kabinetní prezentace přírodních či technických divů světa, známých například z rudolfinské Prahy. Půlmetrová instalace se objevila na trhu vůbec poprvé a přišla ze zahraničí. Aukční dům Sýpka ji zahajoval na 144 tisících korunách. Přihazovalo se o dalších sto tisíc korun výše, na konečnou částku 240 tisíc korun (vše vč. provize).
Činorodý výtvarník proslul svou myšlenkovou a řemeslnou kreativitou, která nás všechny bavila a zaměstnávala v dětském věku. A právě s dětstvím vede Švankmajer dle svých vlastních slov „neustálý dialog“. Například formou magických tvorů, hravě sestavených z přírodnin a rozličných materiálů. „Dospěláckou“ vrstvu pak objektům dodávají tu černohumorné, tu hororové či sexualizované detaily. Metrová Falešná želva, vytvořená v roce 2005, jakoby pocházela z nějakého bizarního školního depozitáře zoologie. Do aukce před šesti lety ji Arthouse Hejtmánek získal ze sbírky Švankmajerova obdivovatele, slovenského publicisty a literáta Ivana Melicherčíka. Hned první zájemce se stal zároveň i novým majitelem, když za Falešnou želvu vydal přes 223 tisíc korun (vč. provize).
Fantaskní metamorfózy k surrealismu neodmyslitelně patří již od meziválečných začátků. Jan Švankmajer je dovedl k dokonalosti, když jim přidal element akce a pohybu. Ať už filmovou technikou stop-motion nebo klasickou animací. Statické objekty kladou ještě větší nároky na imaginaci, ale umělcova představivost se zdá být bezbřehá. Přírodninovou prostorovou koláž s názvem Zvíře – Kašpar vytvořil před jedenácti lety, tedy ve věku devětasedmdesáti let. Publiku ji představila společnost Prague Auctions rok poté. Signovaný objekt odešel z aukce za vyvolávací cenu těsně pod 190 tisíc korun, čímž přispěl k jedné z prodejně nejzdařilejších sezón pro Jana Švankmajera.
U téže aukční síně se v podzimním termínu roku 2013 objevil jiný magický tvor ze skeletů, kostí, rohoviny a vaječných skořápek. Komický název citoval polozapomenutou obrozeneckou frašku Václava Klimenta Klicpery, v níž hlavního hrdinu, maloměšťáckého lékaře téhož jména, zesměšní trojice chudých, ale mazaných malířů. Objekt zastupoval nejaktuálnější Švankmajerovu tvorbu a navazoval na značný odborný i divácký úspěch velké výstavy Možnosti dialogu – Mezi filmem a volnou tvorbou, která se konala v Domě U Kamenného zvonu do února 2013. Rohovín se vydražil za více než 187 tisíc korun a stal se tehdejším aukčním maximem (vč. provize).
Instalaci z roku 2016 Švankmajer obohatil o prvek barokní adorace ostatků svatých, které v případě metrové asambláže s názvem Relikviář v krajině nahradil zvířecími kostmi, skelety či zuby. Estetizované prvky klasického mementa mori doprovází podvratné, představivost probouzející přípisky, z čeho, nebo ještě odvážněji z koho tyto konkrétní ostatky pocházejí. Černý humor je neodmyslitelnou součástí umělcova výrazu. U Prague Auctions se objekt nabízel jako současné dílo a stál 175 tisíc korun (vč. provize)
Oproti trojrozměrným exponátům jsou závěsné obrazy nebo práce na papíře jednodušší na instalaci a prezentaci, a proto mají u uměnímilovného publika obvykle větší sběratelský potenciál.
Od multižánrového výtvarníka Jana Švankmajera se zatím nejdráže prodal středně velký olej Žena s růží ze šedesátých let. Tehdy už byl umělec etablovaný v krátkometrážní režii, animaci a scénografii, pro něž si vytvářel originální rekvizity. Plátno je jednou z nich, konkrétně artefakt z maňáskové hříčky Rakvičkárna z roku 1966. Obraz předložila společnost Arcimboldo před třinácti lety za vyvolávací cenu 100 tisíc korun, po započtení provize 124 tisíc korun, což byla na tehdejší poměry úctyhodná částka, rovná rekordu ještě o sedm let staršímu. Kupec se našel ještě před prvním příhozem a Žena s růží se tak na pár let stala spoludržitelkou aukční top jedničky. V momentálním Švankmajerově žebříčku připadá obrazu deváté místo.
Spletitou cestou od ideje přes pokusné fáze až k výsledku se ubíral jiný umělcův výtvarný počin, tzv. Švank-meyers Bilderlexikon. Prvopočátky encyklopedického projektu o komplexním metaverzu alternativní fauny, flóry, geologie či geografie, folklóru a architektury spadají do roku 1971, kdy byl Jan Švankmajer v režimní nemilosti a filmařských příležitostí dostával málo. Propadl oblíbené surrealistické technice koláže a na velké archy komponoval výstřižky ze starých slovníků, ilustrovaných časopisů nebo raně vědeckých kompendií. Jak později vyprávěl, zděsil se časové náročnosti úkolu, vždyť za dva roky usilovné práce se cítil stále jako na začátku. Rozhodl se tedy vybrat deset listů koláží, které později převedl klasickým leptem do tiskové podoby ručně kolorované litografie.
Vznikl tak cyklus Přírodopis, který se dočkal několika novodobých reprintů v různě obsažných edicích, takže sběratelky a sběratelé by se před potenciálním nákupem především na on-line platformách měli nejdříve zorientovat v nabídce. Jedním z vrcholů švankmajerovského snažení bylo mimo jiné i dodatečné vydání mystifikačního Bilderlexikonu nakladatelstvím Dybbuk v roce 2022.
V aukční historii tohoto díla najdeme jak raritní kousek, originální koláž listu č. 39, z roku 1973 (Dorotheum Wien 2010, neprodáno), tak leptové exempláře. Před dvaceti lety bylo možné koupit jeden z mála kompletních souborů, čítající jedenáct velkoformátových archů – u společnosti Prague Auctions uváděli sérii 6/10 - za 150 tisíc korun včetně provize.
V roce 2013 se u Galerie Vltavín objevila sada „sedmdesátkových“ leptů včetně obálky, doplněná ještě o Švankmajerův objekt a autorskou mapu. Ojedinělá variace na Přírodopisný kabinet tak odůvodnila tehdy nevídanou vyvolávací cenu, 180 tisíc korun, po započtení provize 216 tisíc korun. Z aukce však odešla s nepořízenou.
První vlnu novodobých ručně kolorovaných dotisků spustil rok 2012 (35 kusová edice), druhou loňský a letošní rok (50 kusová edice). Solitérní listy jsou u dražebníků dostupné v rozmezí asi 15 až 25 tisíc korun.
Třebaže je Jan Švankmajer letošní oslavenec a monografická přehlídka v GASKu se pyšnila návštěvností téměř 35 tisíc diváků za první čtyři měsíce, aukční výsledky se nesou ve velmi ospalé atmosféře. Do dne autorových devadesátin se prodalo jen šest položek, ostatních patnáct publikum v sálech či u monitorů nezaujalo. Celkový obrat prozatím nedosahuje ani ke 100 tisícům, konkrétně na 93 900 korun bez provize. Po započtení orientační provize se cifra sice došplhá kolem 115 tisíc korun, což je však stále jeden z nejskromnějších výsledků vůbec.
Primát si prozatím připsala drobná asambláž Taktilismus všedního dne z roku 2000, v níž Švankmajer tematizuje další ze svých celoživotních stěžejních motivů, smyslovost díla a jeho hmatové kvality. Před dražitele je přinesla společnost Prague Auctions v květnu a vítězem či vítězkou se stalo hned první zvednuté číslo. Za cenu 52 500 korun.
Autorova estetická autenticita a poctivá řemeslná příprava bodovala na mnoha mezinárodních filmových festivalech již od začátku 80. let. Zahraniční medailonky o Jan Švankmajerovi jej zhusta zmiňují jako iniciační a inspirační zdroj pro slavné režiséry, například anglo-americké bratry Stephena Quaye a Timothyho Quaye, Tima Burtona nebo Terryho Gilliama. Umělcovi spolupracovníci vzpomínali, jak rocková superstar Peter Gabriel složil cílený hold Janu Švankmajerovi ve videoklipu Sledgehammer (1986), když už s ním nemohl tvořit napřímo. Výtvarného aspektu jeho tvorby si je vědomo spíše evropské publikum.
Z kolébky surrealismu, z Paříže, také pochází aktuálně nejdražší zahraniční prodej. Před dvěma lety s v rámci explicitně eroticky poskládané aukce společnosti Marie-Saint Germain (titul Curiosa) představil objekt Kopulující acháty (Agates copulantes) z roku 1994. V mysteriózní scéně ožívá leštěný nerost, vsazený do svérázného trupu a končetin fiktivních samce a samice. Kuriozný výjev, stylizovaný do průhledné vitríny, opět evokuje manýristický kabinet lidských či přírodních divů, o nichž má Jan Švankmajer obdivuhodný reálný i (nad)reálný přehled. V Paříži si objekt připsal třítisícový úspěch (v eurech), přibližně 75 tisíc korun bez provize.
Po prezentaci nejvýznamnější části sbírky Vladimíra Železného v čele s Medkovými modrofigurovými obrazy a nově zakoupeným Traumatem zrození od Jindřicha Štyrského v Muzeu Kampa, která skončila v polovině září tohoto roku, přichází nyní Galerie Zlatá...
2. října 2024Divadlo imaginace: Sbírka Paula a Jacquelin Duchein
Společnost Christieʼs bude v úterý 24. září v Paříži dražit kolekci lékárníka a umělce Paula Ducheina a jeho manželky Jacquelin, kteří svůj dům v jihofrancouzském Montauban přebudovali v unikátní kunstkomoru plnou děl surrealistů, art brut, afrických...
23. září 2024Starožitnosti-Galerie Ustar, 22. 9. 2024
Z více než sto třiceti položek zářijové aukce Galerie Ustar se jich sedmnáct váže k existenci obrazové kolekce mecenáše a sběratele Jindřicha Waldese, který cíleně podporoval akvizice domácích autorů, od starých mistrů po počátek 20. století. Dějinné...
19. září 20242. října 2024
23. září 2024
19. září 2024
6. září 2024
26. srpna 2024
22. srpna 2024
4. října 2024
19. září 2024
6. září 2024