Enigma je nejslavnějším šifrovacím přístrojem dvacátého století. Vymyslel ji Arthur Sherbius v Německu v roce 1918 a již v roce 1920 byla patentována. Dešifrování klíče Enigmy týmem kolem Alana Turinga zásadním způsobem ovlivnilo průběh a konec druhé světové války.

 

Enigma svým vzhledem připomíná psací stroj. Konstrukce Enigmy vychází z principu Albertiho šifrovacího disku z 15. století a je založena na principu posunu rotorů - válců, které se pootočily vždy po zmáčknutí konkrétního písmene, čímž došlo k posunu abecedy. Do Enigmy byly včleněny i další mechanické a elektrické systémy, které složitost šifry dále násobily. Výsledkem bylo až 100 miliard možných kombinací. Příjemce šifrované zprávy musel mít Enigmu nastavenou stejně jako odesílatel, jinak nemohl šifrovanou zprávu dešifrovat.

 

Enigma byla používána k posílání šifrovaných zpráv nejprve v civilním sektoru, poté v námořnictvu a za druhé světové války se stala běžně užívaným šifrovacím přístrojem německé armády. Armádní přístroje měly větší počet válců než civilní a tak umožňovaly znatelně větší počet kombinací jak abecedu posunout. Enigma byla prezentována jako šifrovací přístroj jejíž šifrované zprávy nelze prolomit.

 

Prolomit princip šifrování Enigmy se podařilo týmu polských kryptoanalytiků Mariana Rejewskiho již ve třicátých letech dvacátého století na základě zpráv od Francouzů, kterým informace předal německý špion Hans – Thilo Schmidt. Němci udělali fatální chybu, když na začátek každé odesílané šifrované zprávy, po dobu celého jednoho dne, vkládali stejný šifrovací klíč k nastavení válců Enigmy. Po obsazení Polska německou armádou navázala na polskou kryptoanalytiku kryptoanalytika britská. Marian Rejewski tehdy předal zásadní informace profesoru Alanu Turingovi, který pracoval v ústředí britských luštitelů Bletchley Park. Alan Turing dokázal princip šifrování Enigmy prolomit nejlépe. 

 

Britská kryptoanalytika po větší část druhé světové války úspěšně četla německé zprávy. Enigmy byly také součástí výbavy ponorek německé ponorkové flotily a rozluštění jejího kódu tehdy sehrálo důležitou roli v boji proti německým ponorkovým útokům. Další úspěch slavili britští luštitelé, když v severní Africe ztroskotaly ofenzívy „lišek pouště“ maršála Rommela, o kterých spojenecká vojska věděla vždy dopředu, kde udeří.

 

Odhaduje se, že rozluštěním klíče Enigmy byla druhá světová válka zkrácena přibližně o tři roky. Mýtus nerozluštitelnosti svých šifer si Enigma udržela až do 50. let 20. století, do kdy byla ještě používána vládami některých zemí.

 

 

V aukci Dorothea v Vídni byla dražena Enigma I. Cena byla aukčním domem odhadována na částku ve výši 40 až 60 tisíc eur. Docílená cena se vyšplhala na 178 tisíc eur, což v přepočtu činí 4,2 milionu korun včetně aukční přirážky.

 

ENIGMA I

typ CH 11a – Berlín 1940

34 x 28 x 15,5 cm

Dorotheum, 3. 11. 2022

cena: 178 000 eur / 4 200 000 Kč

 

 

Námořní verzi Enigmy dražilo Dorotheum také v roce 2021. Jednalo se o přístroj Enigma M4, který pocházel ze soukromé sbírky v Německu. Enigmu objevil otec původního majitele na německém statku v 70. letech 20. století.

 

Cena Enigmy byla experty Dorothea tehdy odhadována na 30 až 50 tisíc eur. Výsledná cena však vyšplhala až na částku 125 300 eur, což činí v přepočtu 3,5 milionu korun včetně aukčních poplatků.

 

 

ENIGMA M 4

Heimsoeth und Rinke oHG

Berlin c. 1940, serial no. A 8242

29 x 25,5 x 13,5 cm

Dorotheum, 4. 11. 2021

cena: 149 250 eur / 3 500 000 Kč

 

 

Také výsledky aukcí z let 2020 a 2021, kdy byly na prodej oba zmíněné typy Enigmy, potvrzují setrvalý velký zájem sběratelů o raritní předměty z období druhé světové války a výrazný růst docílených aukčních cen.

 

ENIGMA M4

klíč M, typ M4 – námořní verze

Berlín 1940

Dorotheum, 2. 6. 2021

cena: 125 300 eur / 2 900 000 Kč

 

ENIGMA I

Dorotheum, 4. 6. 2020

cena: 117 800 eur / 2 800 000 Kč

 

ENIGMA I

(CH.11a)

Dorotheum, 3. 12. 2020

cena: 75 300 eur / 1 800 000 Kč