Pohled do expozice Karpuchina Gallery na Art Dubai.

Na zemi klečí postava, černé ruce má položené na kolenou a velké černé oči upřené do dálky. Je z betonu, ale kolemjdoucí stejně uhrane. Usedají proti ní, meditují s ní, modlí se s ní. Její autorka, česká současná umělkyně Sabina Knetlová, dokázala, že umění dokáže bořit bariéry a kulturní rozdíly. Tato scéna se totiž neodehrávala v některé z tuzemských galerií, ale na dubnovém veletrhu Art Dubai, kam její sochy spolu s plastikami Dominika Adamce přivezla pražská Karpuchina Gallery.

Poprvé v Dubaji

Art Dubai se koná už od roku 2007 a snaží se regionálnímu publiku otevřít cestu nejen k lokálnímu, ale i mezinárodnímu umění. Karpuchina Gallery byla jednou ze 120 vystavujících institucí, ovšem jedinou galerií ze střední a východní Evropy. „Těch pár dnů bylo nesmírně intenzivních. Návštěvníci byli většinou z oblasti Perského zálivu, ale bylo tam i hodně Rusů a Američanů. Na rozdíl od Evropy, kde jsou možná návštěvníci už trochu přesycení, se tam o naše umělce a jejich díla hodně a živě zajímali. Ptali se, jak tvoří, v jakém kontextu i co jejich díla představují,“ říká majitelka galerie Alexandra Karpuchina. 

Na stánku Karpuchina Gallery byla k vidění díla Dominika Adamce a Sabiny Knetlové.

Do Dubaje vezla Karpuchina devět děl, šest Adamcových porcelánových plastik a tři sochy od Sabiny Knetlové. Byl to trochu i test mezikulturního porozumění, když například součástí Adamcova ananasu bylo i zobrazení penisu. „Ale je vidět, že tamní publikum je liberální a velmi kosmopolitní a naše díla byla přijata dobře. Ananas jsme dokonce prodali do sbírky v Saúdské Arábii,“ dodává Karpuchina. Celkem se galerii podařilo přímo na veletrhu prodat čtyři díla, jedno pak odešlo k novému majiteli po veletrhu z Prahy. Galeristka tvrdí, že jako nováček na veletrhu takový výsledek nečekala. Investice do účasti na veletrhu se jí vrátila, částečně i díky dotaci z ministerstva kultury, která pokryla 23 procent nákladů.

Prodejně úspěšnější byly plastiky Dominika Adamce.

Veletrhy jsou pro galerie důležité nejen z pohledu přímého prodeje, ale také navazování kontaktů se zahraničními galeriemi a institucemi. Alexandře Karpuchině se díky cestě do Dubaje otevřela cesta ke spolupráci s kurátory Guggenheimova muzea. S jednou z místních galerií chce na podzim uspořádat společnou výstavu českých a lokálních současných umělců. Načasování by se mělo krýt s veletrhem v sousedním Abú Dhabí. Příští rok se chce Karpuchina Gallery na veletrh vrátit.

Gemrot v Kataru

Dubajské vystoupení Dominika Adamce a Sabiny Knetlové ovšem nebylo jedinou letošní českou uměleckou stopou na Středním východě. Už v únoru uspořádala česká galerie a aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery sólovou výstavu Jana Gemrota v katarské Dauhá. V umělecké čtvrti Katara Cultural Village byly k vidění realistické obrazy koní a sokolů. „Toto téma autor maloval přímo pro výstavu, protože její začátek se překrýval s významným festivalem International Arab Horse Festival. Je to pro Katařany vrcholná událost, na níž se sjíždějí šejkové z celého regionu,“ vysvětluje majitel galerie Vladimír Lekeš.

Jan Gemrot, Sokol v letu I., 2024, olej na plátně

Gemrotova výstava nebyla prodejní, měla především zpopularizovat jeho jméno a dílo, prezentovat české současné umění a v neposlední řadě upevnit vztahy a kontakty galerie s katarskými partnery. Díky nim se aukční síni podařilo před pěti lety prodat do katarských královských sbírek obraz Piková dáma od Toyen. „Cena necelých 79 milionů korun byla na tehdejší dobu fenomenální. Prodej pomohl cenám i dalších děl Toyen ve světě,“ říká Lekeš. Nakonec ale i několik Gemrotových katarských obrazů našlo nového majitele. „Po výstavě jsme několik vystavených děl prodali a věřím, že by mohly dopadnout i další prodeje,“ dodává Lekeš. Jeden z obrazů skončil jako dar v Qatar Museums, jejichž část se věnuje také současnému umění. 

Jan Gemrot, Kůň z cyklu Prorůstání II., 2024, olej na plátně