Jiří Balcar: Odpolední čaj, 1968,

lept, 50 x 32 cm, 3/10,

vyvolávací cena: 19 000 Kč (+ 24% provize),

Galerie Dolmen 15. 12. 2021

 

Aukční síně s Balcarovými díly obchodují poměrně často, i opakovaně, mezi sběrateli bývá největší zájem o umělcův malířský projev. Minimálně první dvacítka nejdražších umělcových děl jsou právě závěsné obrazy, aktuálně platné aukční maximum drží malba Pokus o autoportrét mojí přítelkyně vydražený před čtyřmi lety v Dorotheu za 1,2 milionu korun. Nejdražší práce na papíře figuruje ve třetí desítce Balcarova pomyslného žebříčku, za 60 tisíc korun uspěla ve stejném období u téhož dražebníka grafika X z osudového roku 1968.

Prosincová nabídka v galerii Dolmen zjevně nemá ambice překonávat rekordy, s vyvolávacími cenami kolem tří tisíc korun u ranějších akvarelů, respektive kolem dvaceti tisíc korun u grafiky se pohybuje v limitech předchozích dražeb. Nicméně osmero Balcarových děl může i tak načrtnout jeho osobitý přístup ve volné tvorbě.

V rámci 81. aukce se 15. prosince ve virtuální síni představí tři akvarely z 50. let totožných rozměrů, dle žánru horizontálně orientované krajiny Turnovsko a Slovensko, a vertikálně postavený Autoportrét. V plenérových studiích české krajiny (existují minimálně další tři obdobné práce) se Jiří Balcar podržel tradičního pojetí nízkého horizontu a světle atmosférických mraků, do slovenských velehor zapracoval již dramatičtější linie tuší a temnější barevnost. K přírodním scenériím se již později motivicky nevracel, zato k tématu autoportrétu ano.

Přibližně pětadvacetiletý Balcar si seděl modelem v akvarelu, kvaši, tušové kresbě i suché jehle a fascinace figurou jej po celou tvůrčí kariéru již neopustila. Oproti fyziognomicky přesným autoportrétům jeho další postavy nemívají konkrétní obličej, jsou charakterizovány postojem, gestem, situací. Typicky, v leptu Odpolední čaj z roku 1968, se Balcar vyjadřuje ke společenským událostem, s lehkou nadsázkou na jedné straně, s prvky existenciální tísně na druhé. Čitelné figurální scény se prolínají s experimentálními znaky na pomezí lettrismu či informelu.

V galerii Dolmen dražený tisk má variantu mimo jiné ve známé sbírce galeristů a propagátorů československého umění v USA Jacquese a Anny Baruchových v Chicagu, dnes spravovanou nadačním fondem (v jejich současné kolekci 27 děl Jiřího Balcara, dalších 52 grafik věnováno Národní galerii ve Washingtonu). Škoda, že pražská galerie svou zásobu Balcarů nezcelila do jednotné nabídky, zájemci o jeho dílo si tak musí počkat ještě tři dny, do aukce 18. prosince, na další čtyři grafické listy ze 60. let.

Série Dekretů z let 1959-61 směřuje k abstrakci s akcentovanými konkrétními znaky – tištěnými či rukou psanými písmeny -, specifickou ikonografii života v městském prostředí, dokonce zámořském – v roce 1964 strávil několik měsíců na univerzitním rezidenčním pobytu v New Jersey – zachycoval v černobílých nebo monochromatických grafikách. Nedělní odpoledne je datováno do roku 1966 stejně jako „západní“ estetikou poznamenaný Rozhovor, jehož číslovaná varianta 32 se nachází ve washingtonské Národní galerii pod názvem Two friends. Čtvrtý ze sobotních dražených kusů, autorský tisk Porada, pak spadá do posledních měsíců Balcarova života, s finální podobou listu patrně pomáhala v rámci pozůstalosti dle přípisu jeho manželka Jaromíra (rozená Hájková).

V rámci 81. aukce (15. prosince 2021) i Vánoční aukce grafiky (18. prosince 2021) patří vyvolávací ceny u Balcarových položek k těm nižším a bude jistě zajímavé sledovat, zda se prosadí jako solitérní kusy nebo zafungují jako potenciální soubor autorových prací na papíře z 50. a 60. let.