Vlastimil Beneš byl český malíř a sochař. Narodil se 3. 10. 1919 v Praze a zemřel 17. 3. 1981 tamtéž. Studoval na klasickém gymnáziu v Praze - Žižkově, roku 1939 se zapsal na obor obecné historie na FF Univerzity Karlovy, avšak po uzavření českých vysokých škol nacisty pracoval jako dělník v loděnicích Praha. Toto období plně využil k umělecké tvorbě (malba, zvl. akvarely a sochy). V letech 1940-43 navštěvoval soukromou školu kreslení Emanuela Frinty. Roku 1943 byl povolán na nucené práce do Německa. Po návratu se dále věnoval malbě. Roku 1946 vstoupil do spolku Štursa. První samostatnou výstavu měl v roce 1956 v Divadle D 34, o rok později se stává členem skupiny Máj 57. Byl ovlivněn lidovým uměním, tvořil obrazy s civilistními náměty (pražská předměstí, pískovny, navigace), později průmyslové a volné krajiny a figurální motivy, souběžně s nimi tvořil také plastiky, loutky a scénografické návrhy (A. Radok, Doktor Faustus).