Skoro polovina sběratelů se loni potkala s falzem

J&T Banka Art Report 2026

Hlavním problémem českého trhu s uměním zůstávají falza a obavy z nejasné provenience prodávaných děl. Ukazuje to letošní vydání J&T Banka Art Reportu, který už pět let ve spolupráci s odborným serverem Artplus.cz mapuje chování a postoje sběratelů, expertů a obchodníků s uměním.

Letošní J&T Banka Art Report se po pěti letech vrátil k otázce transparentnosti českého trhu s uměním. Nejvážnějším problémem podle sběratelů, expertů i obchodníků pořád zůstává přítomnost falz. V roce 2025 se s falzem při nákupu, prodeji nebo výběru uměleckého díla setkalo 46 procent sběratelů a 59 procent obchodníků. S falzy úzce souvisí také nejasná provenience děl, kterou sběratelé i experti také řadí mezi největší slabiny trhu.

Setkali jste se loni při výběru či nákupu umění s falzem (i u neuskutečněných nákupů)? / Setkali jste se loni při obchodu s uměním s falzem?
Alternativní popis

Hlavní obranou proti nákupu falz ze strany sběratelů jsou odborné posudky, které prokážou pravost díla. Loni stejně jako o rok dříve si je ovšem nechalo zpracovat jen 16 procent sběratelů. Aukční síně si samy nechávají od expertů zpracovávat kunsthistorická posouzení u většiny významnějších nabízených děl. Nicméně v minulosti se objevily případy, kdy se ukázalo, že tyto posudky osvědčovaly pravost díla, o němž se později zjistilo, že jde o falzum. Letošní průzkum proto také zjišťoval, do jaké míry sběratelé a experti těmto analýzám, které předkládají aukční síně, důvěřují. Mezi sběrateli jen 9 procent dotázaných uvedlo, že jim bez výhrad důvěřuje, mezi experty to byla jen 2 procenta. Většina sběratelů tyto posudky bere jen jako jeden ze zdrojů informací o nabízeném díle, ale nespoléhají se na ně. Většina expertů uvádí, že důvěryhodnost posudků se odvíjí od jejich autorů. Naopak desetina sběratelů a desetina expertů tvrdí, že těmto posudkům vůbec nedůvěřuje.

V případě nákupu na sekundárním trhu, důvěřujete odborným posudkům o pravosti díla, které předkládají prodejci? 
(Sběratelé)
Alternativní popis

Za nejúčinnější nástroj pro zlepšení transparentnosti považují sběratelé, experti i obchodníci tvrdší postup orgánů činných v trestním řízení a soudů proti prodeji falz. Sběratelé zároveň volají po lepším přístupu k datům a statistikám z trhu. Ve srovnání s rokem 2022 naopak mírně oslabila důvěra v moderní technologie jako nástroj, který by měl transparentnost trhu zásadně zvýšit.

Umění jako investice? Už ne

Jedním z nejvýraznějších zjištění letošního reportu je proměna vnímání umění jako investičního aktiva. „Po pěti letech sledování trhu vidíme, jak sběratelství v Česku zraje. Pocovidová vlna nákupů motivovaná investicí v době velmi vysoké inflace je za námi a sběratelé se vracejí k emocím a touze žít s originálním dílem. Zatímco v roce 2022 vnímalo umění jako skvělou investiční příležitost 29 procent sběratelů, nyní je to už jen sedm procent,“ vysvětluje Štěpánka Veselská, art specialistka  J&T Banky.

Alternativní popis

Motivace spojené se zhodnocením úspor, ochranou proti inflaci nebo diverzifikací portfolia proti roku 2022 oslabily. Přesto dvě třetiny sběratelů tvrdí, že umění považují za zásadní součást svého investičního portfolia, a pětina uvádí, že je u umění primárně zajímá cena a potenciál zhodnocení.

Nejsilnějším motivem pro nákup umění zůstává emocionální hodnota díla. Na dalších místech se objevují snaha o vytvoření ucelené sbírky a podpora konkrétního umělce. Budování sbírky ovšem není jen otázkou prostředků, ale především znalostí. Letos se proto průzkum poprvé zjišťoval, jak sběratelé hodnotí své porozumění uměleckému světu. Nejvyšší známky si udělili ti, kteří se sbírání věnují déle než deset let nebo navazují na rodinnou sběratelskou tradici. Potvrzuje se, že sběratelství je dlouhodobá disciplína a vášeň pro umění jde ruku v ruce se samostudiem.

Poptávka po umění zůstává stabilní

Letošní průzkum ukazuje, že nákupní apetit sběratelů zůstává stabilní. Letos se dokonce posunul lehce směrem k dražším dílům. V roce 2025 nakoupilo alespoň jedno umělecké dílo 83 procent sběratelů, kteří se účastnili průzkumu. Je to stejný podíl jako o rok dříve. Velmi podobné zůstává také rozdělení sběratelů podle počtu nakoupených děl. Největší skupinu tvoří ti, kteří kupují od dvou do pěti děl (loni 48 %). Více než deset uměleckých děl loni koupilo 26 procent sběratelů, o rok dříve byla tato skupina menší (19 % účastníků průzkumu).

V jaké celkové hodnotě jste loni koupili umělecká díla?
(Podíly sběratelů, kteří koupili umělecké dílo v letech 2022 až 2025)
Alternativní popis

Ve srovnání s předchozími průzkumy je v tom letošním vidět zjevný posun k nákupu dražších děl. Nejvíce narostla skupina sběratelů, kteří v předchozím roce utratili za umělecká díla od 100 tisíc do půl milionu korun. Bylo jich 43 procent, zatímco v letech 2022 až 2024 jich byla třetina ve zkoumaném vzorku. Polovina sběratelů z této skupiny loni koupila od dvou do pěti děl a čtvrtina od šesti do deseti děl. V průměru tak za jednu položku nejčastěji platili ceny v řádu desítek tisíc korun. Nejčastěji kupovali české současné a poválečné umění. Z typů děl se nejvíce soustředili na nákup maleb a prací na papíře. Loňský růst mezi těmito kupujícími se odehrál na úkor nákupů v nejlevnějších cenových kategoriích do 50 tisíc korun (13 % sběratelů v roce 2025 proti 21 % v roce 2024).

Dílo z jakého segmentu/období jste si loni pořídili?
(Sběratelé)
Alternativní popis

Nejoblíbenějším segmentem mezi sběrateli zůstává české současné umění. Stejně jako v předchozích letech si ho koupila více než polovina účastníků průzkumu. Mírně roste skupina sběratelů, kteří si pořizují díla poválečných autorů (loni 43 % proti 38 % v roce 2022). Na třetím místě zůstává obliba klasické moderny (22 % sběratelů). 

Za současné umění nejčastěji sběratelé loni utratili od 50 do 500 tisíc korun (57 %), meziročně podíl této skupiny narostl o 11 procentních bodů. Mezi respondenty se letos zvednul také podíl sběratelů, kteří nakoupili díla současných umělců za milionové částky (14 % proti 9 % v předchozím roce). Tento posun odpovídá zkušenostem primárních galerií ohledně většího důrazu sběratelů na prověřené autory, jejichž díla bývají dražší.

Také v letošním průzkumu se potvrdila dlouhodobá preference sběratelů nakupovat především malby (85 %). Na druhém místě v oblibě se opět umístily práce na papíře a grafiky (52 %). Více než čtvrtina sběratelů loni kupovala sochy.


Související články

Mincovní skvosty řecké antiky stojí i přes 100 milionů korun

Mincovní skvosty řecké antiky stojí i přes 100 milionů korun

Nejzajímavější antické mince

Antické řecké mincovnictví je považováno za jeden z vrcholů drobného umění starověku. Již od 6. století př. n. l. nevznikaly mince pouze jako prostředek směny, ale také jako reprezentativní díla, která vyjadřovala bohatství, kulturní vyspělost a poli...

27. července 2026
Pololetní výsledky potvrzují nezadržitelný růst poválečného umění

Pololetní výsledky potvrzují nezadržitelný růst poválečného umění

Umění po roce 1945 v první polovině letošního roku

Celkový obrat poválečného umění na sálových aukcích v letošním prvním půlroce zaznamenal nárůst o více než 113 milionů korun oproti loňskému prvnímu pololetí. Na vrcholu se, co se týče objemu prodejů, stejně jako loni usadil Zdeněk Sýkora následovaný...

20. července 2026
Patnáct nových milionových autorských rekordů

Patnáct nových milionových autorských rekordů

Autorské rekordy první poloviny roku 2026

Sopko, Rittstein či Švankmajerová jsou rekordní jména prvního pololetí roku 2026. Nejen oni si ale připsali nová aukční maxima. Zatím letos padlo 186 nových autorských rekordů, z nichž 76 mělo hodnotu vyšší než 100 tisíc korun.

13. července 2026
Zobrazit všechny

Další články


<