Ján Mančuška: Bez názvu, 1997,
olej na plátně, 50 x 85 cm, cena: 480 000 Kč, Sýpka 6. 10. 2019

Ján Mančuška, který zemřel po dlouhé nemoci v pouhých devětatřiceti letech v červenci 2011 (nekrolog Tomáše Vaňka), patří mezi nejvýraznější umělce své generace a dodnes figuruje na horních příčkách J+T Banka Art Indexu. Mezinárodní úspěch získal se svými textovými a filmovými instalacemi tematizujícími problém narace a konstrukce významu, původně však začínal jako malíř.

Narodil v roce 1972 v Bratislavě, od dětství však vyrůstal v Praze. V letech 1991 až 1998 vystudoval pražskou akademii, kde postupně prošel ateliéry Jitky Svobodové, Vladimíra Kokolii a Vladimíra Skrepla. Spolu s Tomášem Vaňkem, Josefem Bolfem a Janem Šerých byl členem umělecké skupiny Bezhlavý jezdec, která fungovala v letech 1996 až 2002. Obraz dražený v Sýpce vznikl ještě v době Mančuškových studií na akademii a začátkem roku 1998 byl publikován v časopise Umělec u profilu Bezhlavého jezdce.
 

Ján Mančuška: Manuál, 1998, olej na plátně, 90 x 120 cm, sbírka Richarda Adama

Na podzim 2004 se Mančuška stal laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého a v témže roce jej začala zastupovat newyorská Andrew Kreps Gallery. V Evropě pak spolupracoval galerií Meyer Riegger z německého Karlsruhe. Obě galerie patří k pravidelným účastníkům veletrhu Art Basel. V roce 2008 měl Mančuška samostatnou výstavu v basilejské Kunsthalle. Jeho soubornou retrospektivu pak v letech 2015–2016 hostily Galerie hlavního města Prahy, Moravská galerie v Brně a Kunsthalle v Bratislavě (recenze v Art+Antiques).

Cena blížící se půl milionu korun je nesporným úspěchem. Z umělců narozených v 70. letech byla na českých aukcích za srovnatelné částky dražena díla jen několika málo dalších autorů. Cena Mančuškových konceptuálních děl mohou být i několikanásobně vyšší. Jeho rozměrnou fotografickou instalaci The Other (I asked my wife to blacken all parts of my body which I cannot see...) z roku 2007 například galerie Meyer Riegger před pár lety nabízela za 60 tisíc eur.
 

Ján Mančuška: The Other, 2007, filmové pásy, lightbox 210 x 510 x 30 cm, Meyer Riegger

Nejpočetnější kolekce Mančuškových obrazů se nachází ve sbírce Richarda Adama. V jejím katalogu je publikováno hned šest rozměrných pláten z roku 1998. Sám Mančuška se zpětně na své malířské počátky díval jako na uzavřenou kapitolu. "Začínal jsem kresbou u Jitky Svobodové, pak jsem šel ke Kokoliovi, protože jsem měl pocit, že musím malovat, že si tím musím nějakým způsobem projít. Skončilo tím, že jsem spal ve škole a stále jsem maloval a stále mi to nešlo. (…) Až když jsem přešel ke Skreplovi, tak se to zlomilo. S příchodem k němu se stala pro mě hodně důležitá věc – zmizela metafyzika… To, co jsem dělal se najednou otočilo směrem k obyčejnému životu. To mi dost pomohlo. V určité chvíli, kolem diplomky, jsem pomalu začal opouštět malbu a začal vytvářet takové různé objekty, brikoláže, nejprve z lega a pak i z jiných materiálů. To byla taková první ucelená etapa, která skončila instalací nazvanou Konference, kterou jsem měl na Manifestě," vyprávěl v roce 2008 v rozhovoru pro Art+Antiques.