Rudolf II. za téměř 7 milionů korun
6. ledna 2025
Text Viduna Jan | Foto Macho & Chlapovič | Datum 17.05.2024
Nejvyšších cen v dlouho očekávané aukci sbírky Václava Bruny dosáhly extrémně vzácné zlaté ražby českých králů i mimořádně vzácné ražby tolarové. Částky přes milion korun dosahovaly i starověké ražby z období Keltů. Výsledek aukce potvrdil, že o mimořádně vzácné ražby je mezi sběrateli a investory setrvale velký zájem. U mincí v nižších cenových kategoriích je patrná stagnace a dokonce i mírné poklesy cen.
V dubnu dražila aukční síň Macho & Chlapovič sbírku mincí Dr. Václava Bruny. Na aukci byly k mání vzácné, extrémně vzácné a raritní mince české provenience, od nejstarších keltských ražeb, přes středověk, novověk, až po mince Československa.
Aukce sbírky o více než tisíci exemplářích byla rozdělena na dvě části, a to na část sálovou a elive. Do sálové aukce, která se konala 26. dubna bylo vybráno celkem 444 nejexkluzivnějších položek. Zbývajících 613 položek bylo draženo v následujícím týdnu online. Celková docílená částka utržená za unikátní sbírku Václav Bruny činila více než 6 252 841 eur, t.j v přepočtu 157 352 750 Kč.
Václav Bruna v rozhovoru pro Artplus ještě před aukcí, na otázku jakou odhaduje celkovou docílenou částku za prodané mince, uvedl: „Když budu skromný, a ono to zřejmě dopadne lépe, budu si připadat jako osel. Stejně tak jako když suma překročí mé očekávání. Takže netroufám.“ (Přečtěte si celý rozhovor s Václavem Brunou)
„Očekávali jsme, že zájem o tuto aukci bude mimořádný, a to se také potvrdilo,“ uvedl Elizej Macho, spoluzakladatel aukčního domu Macho & Chlapovič.
Největším lákadlem aukce byl desetidukát Leopolda I. z kutnohorské mincovny mincmistra Řehoře Hackla v mimořádné zachovalosti. Z vyvolávací ceny stanovené na 300 tisíc eur, tj. v přepočtu více než 7,5 milionů korun, vyšplhal na částku 780 tisíc eur včetně aukčního poplatku, což v přepočtu činilo více než 19,5 milionů korun a stal se tak nejdražší položkou aukce a zároveň nejdražší mincí prodanou na českých numismatických aukcích v letošním roce.
Napínavá licitace proběhla u dalšího extrémně vzácného desetidukátu. Ražba „zimního krále“ Fridricha Falckého, z pražské mincovny, mincmistra Karla Škréty, která nese na líci obraz stojícího krále Fridricha Falckého ve zbroji čelně a na rubu pětidílný znak v kruhovém poli, se zbytky ražebního lesku v plochách, avšak s graffiti "X" na líci, vyšplhala z vyvolávací ceny 100 tisíc eur na 312 tisíc eur včetně poplatku (7,85 milionu Kč). Všechny zlaté ražby Fridricha Falckého jsou dnes velmi vzácné, až raritní, a v aukcích dosahují extrémních částek. Pro srovnání, v červnové aukci roku 2022 byl v aukční síni Aurea dražen destetidukát Fridricha Falckého, téhož mincmistra se stejným letopočtem, pravděpodobně ze stejného páru razidel, avšak bez dodatečně vyrytého graffiti „X“ (10 dukát) v ploše, který se tehdy prodal za 10,26 milionů korun a stal se tak nejdražší draženou mincí roku 2022.
Nejdražší položkou z období českého středověku se stal raritní portrétní dukát českého krále Václava IV. Extrémně vzácný, mírně nedoražený kus, s nepatrným dvojrázem a zbytky ražebního lesku v plochách, dražitele přišel na téměř 5 milionů korun včetně aukčního poplatku.
Nejdražší stříbrnou ražbou, která byla v aukci prodána, se stal „tlustý“ tolar Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, mincmistra Jana Špíse, o hmotnosti 86 gramů. Raritní tolarová ražba o hmotnosti tří tolarů pokořila dokonce i zlaté desetidukáty Ferdinanda II. a pětidukát a desetidukát Ferdinanda III. Z vyvolávací ceny stanovené na 60 tisíc eur (1,49 milionu Kč) se třítolar dostal přes 4,5 milionů korun a stal se tak čtvrtou nejdražší položkou aukce.
Po masivním třítolaru se na páté místo v žebříčku opět vrátilo zlato. Pětidukát Ferdinanda III. z pražské mincovny, mincmistra Jakuba Bernarda Wolkera, dražitele přišel na více než 3,3 milionů korun.
Nejoblíbenější keltský statér Václava Bruny s prodal za téměř 2,3 milionů korun. Bruna o něm před aukcí uvedl: „V aukci bude dražen statér, který je jednou z mých nejoblíbenějších mincí a který doposud nebyl nikde dražen. Dal jsem mu název „Truchlící Kelt“. Je na něm vyobrazen obličej se zřejmou slzou pod okem. Možná se jedná o nejstarší úmrtní ražbu na světě vůbec.“ Exkluzivní statér z vyvolávací ceny 40 tisíc eur vyšplhal na 90 tisíc eur včetně poplatku.
Kněžna Enma (česky Emma) byla pravděpodobně třetí manželkou Boleslava II. Přes všechny hypotézy historiků a numismatiků není její původ jednoznačný. Emma nechala razit denáry v Mělníku s opisem Enma Regina / Melnic Civitas (Emma královna / Mělník město). Pozornost vzbuzuje opis „Regina“ (královna). Jedna z hypotéz uvádí, že by mohla být původu francouzského, jako manželka krále Lothara II., jejíž denáry jsou doloženy. Denáry kněžny Emmy známe z nálezu staroboleslavského (1931), kde byly obsaženy v počtu 90 exemplářů. František Cach uvádí celkem dvě varianty denárů kněžny Emmy (Cach 144 a 145).
Velmi vzácný denár kněžny Emmy, který se na sběratelském trhu vyskytuje naprosto ojediněle, jelikož se drtivá většina Eminých denárů nachází v muzejních sbírkách, z vyvolávací ceny 3 tisíce eur vyšplhal na téměř 17 tisíc eur, včetně aukčního poplatku, tj. v přepočtu více než 422 tisíc korun.
Pražské groše se razily za vlády českých králů v mincovnách v Kutné Hoře, vzácně v Jáchymově a také výjimečně v Praze. Opravdovými raritami grošového období jsou však tzv. „tlusté pražské groše“. Tlusté pražské groše byly raženy na silnějším střížku. Jejich účel není jednoznačně prokázán, pravděpodobně se jednalo o tzv. chlubné mince. Váha mince neodpovídala násobkům pražského groše. Zřejmě byly udělovány jako dar významným osobám. Tlusté pražské groše byly raženy za vlády Karla IV., Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského. Známy jsou též i tlusté bílé peníze Vladislava Jagellonského. Všechny tlusté pražské groše jsou velmi vzácné až extrémně vzácné a v aukcích se vyskytují velmi zřídka.
V aukci sbírky Dr. Bruny byl dražen, mimo jiné, i tlustý pražský groš Vladislava II. Jagellonského z kutnohorské mincovny, o hmotnosti téměř 25 gramů, pocházející ze sbírky významného českého numismatika Oldřicha Šafáře. Z vyvolávací ceny stanovené na 15 tisíc eur vyšplhal na téměř 35 tisíc eur, což v přepočtu činilo více než 875 tisíc korun včetně aukčního poplatku.
V roce 2022 byl na říjnové aukci Macho & Chlapovič dražen pražský groš Valdislava Jagellonského, avšak jiná varianta o váze 13,25 g, s původním zlacením a se stopou po odstraněném závěsu, pocházející se Zedtwitzovy kolekce, který se vzhledem ke své zachovalosi tehdy prodal za částku 472 tisíc korun včetně aukčního poplatku. O necelé dva měsíce poté, byl na prosincové aukci Aurea dražen tentýž exemplář, který byl dokonce vydražen za částku 1,2 milionu korun. Dražený exemplář ze sbírky Dr. Bruny byl v porovnání s mincí ze Zedwitzovy kolekce v téměř dvojnásobné gramáži a v atraktivnější zachovalosti.
Pražské groše Konráda Sauermanna jsou jedinými pražskými groši, které byly jednoznačně vyraženy v Praze. Konrád Sauermann zastával úřad mincmistra v pražské mincovně v letech 1537-1544. Pražský groš s letopočtem 1539 nese na rubu za letopočtem značku mincmistra Konráda Sauermanna (lilie). V aukcích se vyskytuje výjimečně a ceny dnes dosahují rekordních částek.
Opravdovou raritou z jáchymovské mincovny je pražský groš mincmistra Wolfganga Rolla. Pražský groš nese mincmistrovskou značku Wolfganga Rolla (měsíc s lidskou tváří). Wolfgang Roll zastával v jáchymovské mincovně úřad mincmistra pouze od poloviny roku 1543 do února 1544. Jáchymovské pražské groše Wolfganga Rolla patří k nejvzácnějším českým ražbám vůbec. Raritní pražský groš Wolfganga Rolla byl však aukční síní nepochopitelně zařazen do internetové části aukce, kde zanikl mezi záplavou běžných pražských grošů, což zřejmě způsobilo, že i přes svoji mimořádnou vzácnost unikl pozornosti sběratelů a stal se tak trochu propadákem aukce. Vydražen byl za pouhých 1200 eur včetně aukčního poplatku, tj. v přepočtu přes 30 tisíc korun, byť si zasloužil několikanásobnou cenu. Pro nabyvatele však příklep nepochybně znamenal sběratelský úspěch.
Velmi oblíbenou oblastí české numismatiky je období vlády Rudolfa II. Aukce sbírky Dr. Bruny mohla nabídnout hned několik mimořádných ražeb z tohoto období. Mimo raritního třítolaru, který se umístil v žebříčku TOP 5, sběratele tolarů nepochybně oslovil masivní dvoutolar z českobudějovické mincovny. Z vyvolávací ceny 40 tisíc eur vystřelil totiž na dvojnásobek.
Útesy, nebo-li klipy, jsou netypické mincovní ražby, které nebyly určeny pro obvyklý platební styk. Sloužily k darovacím, reprezentativním, nebo nouzovým účelům. Zpravidla bývají velmi vzácné až extrémně vzácné a raritní, kromě ražeb arcibiskupství Salzburg. Brunova sbírka nabídla dokonce dvě raritní klipy Rudolfa II. První z nich byla tolarová klipa s bohatou aukční historií, pocházející původně ze sbírky Horského, která byla dražena v roce 1910 u Adolfa Hesse.
Druhým raritním kusem, který prošel sbírkami JUDr. Štěpána Bergera (1844-1898) a Dr. Hugo Poláka, byla klipa bílého groše mincmistra Davida Enderleho z kutnohorské mincovny.
Nedostižným snem pro sběratele českých dukátů byl, v aukci dražený, pražský dukát Josefa II. S letopočtem 1775. Aukční síň uvedla, že se podle jejich zjištění vyskytl na trhu pouze jeden jediný exemplář. Mince z Brunovy sbírky opustila aukci za 2,26 milionu korun.
Ve sbírce Václava Bruny nemohly chybět ani rodové ražby. Jedním z excelentních exemplářů draženým v aukci, byl kladský dukát Jana IV. z Pernštejna, se zbytky ražebního lesku v plochách, mírně zvlněný, s drobnými škrábanci, navíc s přiloženým posudkem pravosti předního českého numismatika Jiřího Militkého. Nabyvatele tento atraktivní kus vyšel na více než 1,5 milionu korun.
Šlechtický rod Šliků byl, mimo jiné, zastoupen zejména masivním dvoutolarem Štěpána Šlika a jeho bratří z jáchymovské mincovny. Výjimečný exemplář s pěknou patinou se přehoupl přes 1,5 milionu korun.
Kdo by neznal Petra Voka z Rožmberka a Kateřinu z Ludanic z melancholicky laděných komedií „Svatby pana Voka“ a „Pan Vok odchází“? A kdo by nechtěl mít jeho dobovou minci? - Petr Vok z Rožmberka v Čechách mince nerazil, avšak ve slezských Rychlebech vzniklo několik jeho velmi vzácných až raritních ražeb. Kabinetní dukát z roku 1594 s Vokovým erbem s pětilistou růží, v nádherné patině a se zrcadlovým leskem v plochách, dražitele přišel na více než 1,2 milionu korun.
Z moderních ražeb sběratele zaujal dnes již legendární číslovaný svatováclavský dukát z roku 1923 s číslem 929. Výsledná cena dosáhla více než 900 tisíc korun.
Numismatické aukce ve druhé polovině 2024
Ve druhé polovině loňského roku se uskutečnila řada velmi zajímavých numismatických aukcí. Nejzajímavější a nejdražší položky se jako již tradičně dražily na poli aukčních domů Macho & Chlapovič, Aurea Numismatika a Kendro. Pozadu však nezůstaly ani...
6. ledna 2025Za deset nejdražších obrazů letošního roku sběratelé na aukcích utratili přes 368 milionů korun. Navýšení oproti pololetnímu žebříčku činí více než 83 milionů korun. Po několika letech se v jeho čele opět usadil František Kupka.
2. ledna 2025Christie's, Sotheby's, Bonhams Londýn, prosinec 2024
Kalendář milovníků starých mistrů je v zimní sezóně vždy nabitý. Seriál světových dražeb zahájil začátkem prosince jako obvykle Londýn. Aukční síně Christie's, Sotheby's a Bonhams se předháněly, která přijde s objevnějším či raritnějším uměleckým díl...
27. prosince 20246. ledna 2025
2. ledna 2025
27. prosince 2024
6. ledna 2025
4. prosince 2024
20. listopadu 2024