Andreas (Ondřej) Schweigl byl brněnský, barokně – klasicistní sochař, řezbář a štukatér. Narodil se 30. 11. 1735 v Brně a zemřel 28. 3. 1812 tamtéž. Se sochařským řemeslem se seznámil již v útlém mládí v dílně svého otce Antonína Schweigla, kterou po jeho smrti v roce 1761 převzal. Kresbu studoval v ateliéru malíře Jana J. Etgense a na vídeňské akademii studoval u J. Ch. Schletterera. Díla ze Schweiglovy dílny se nacházejí nejen v brněnských chrámech, ale i v dalších chrámech Moravy a Slezska. Schweiglovy sochy z jeho vrcholného období se vyznačují protáhlým figurami a řasenými drapériemi, v pozdním období se vyznačují umírněnými klasicistními tendencemi. Ze sochařského materiálu využíval štuk opatřený bílou polychromií, dále dřevo a zřídka kámen. Schweiglova díla nalezneme např. v benediktinském klášteře v Rajhradě u Brna, v poutním kostele ve Křtinách u Brna, v cisterciáckém klášteře v Předklášteří u Tišnova, z venkovních realizací připomeňme např. sousoší sv. Luitgardy a sousoší sv. Bernarda na Velehradě.