Feiglova výstavní síň byla otevřená r. 1931. Ve svém programu spojovala ukázky soudobé domácí tvorby společně s díly zahraničních výtvarníků především z Francie a Německa. Zřejmý vliv na směřování galerie měla postava majitelova bratra, malíře Friedricha Feigla, který zde měl dvě monografické výstavy v letech 1932 a 1937. Friedrich zprostředkoval také prezentace svých souputníků z bývalé Osmy spolu s umělci ze skupiny Die Brücke a dalšími německými expresionisty.

Reklama na výstavu v Galerii Feigl ve Volných směrech, ročník XXVIII, 1930-1931

 

Zdejší výstavy soudobé tvorby byly v menší míře doplněny i přehlídkami starých mistrů a tematickými prezentacemi starého umění ze soukromých sbírek. Při přípravách jednotlivých výstav spolupracovala galerie s předními historiky umění a teoretiky, jako byl Vincenc Kramář, V. V. Štech, nebo Vojtěch Volavka. Obvyklé formy prodeje byly doplněny pořádáním uměleckých aukcí starých mistrů.

Povolání galeristy chápal Hugo Feigl jako poslání spojující práci výtvarného kritika pedagogicky zprostředkujícího veřejnosti ta nejkvalitnější díla spolu s rolí obchodníka, který vybraným umělcům pomáhá ekonomicky zajistit jejich existenci.

Skutečnost, že se sám Feigl snažil k vytyčenému ideálu přiblížit, dobře dokumentuje i jeho působení v roli kritika a kurátora mimo vlastní podnik. Příkladem může být výstava podobizen XVI.-XIX. stol. z pražského soukromého majetku pořádaná Krasoumnou jednotou roku 1929, kam Feigl vybíral díla z předních sbírek A. Pollaka, P. Tomana, O. Herolda, R. Ryšavého, nebo z Nostitcovské a Strahovské obrazárny, a sepsal k výstavnímu katalogu odborný úvod. O dva roky později pak následovala obdobně připravená přehlídka krajinomalby. K dalším podobným aktivitám můžeme počítat i uspořádání a instalaci Nostitcovské sbírky počátkem 30. let, nebo odbornou přípravu výstavy židovských umělců uspořádanou Zemskou organizací židovských žen v Čechách na začátku roku 1930 v paláci Fénix.

Postava Hugo Feigla je spojena též s velkorysým projektem Galerie Evropa vzniklým ve spolupráci družstva přátel a sběratelů moderního umění s etablovaným německým obchodníkem Alfredem Flechtheimem. Cílem tohoto podniku bylo zprostředkování kontaktu českého publika se současným evropským uměním s důrazem na francouzskou tvorbu. Činnost síně byla zahájena začátkem roku 1931 v paláci pojišťovny Dunaj na Národní třídě výstavou Augusta Renoira. Celkem bylo ke shlédnutí 26 maleb doplněných několika pracemi na papíře a třemi bronzy z autorova pozdního období, poskytnutých jeho dědici spolu s několika francouzskými obchodníky.

Skulptura Jacquesa Lipschitze Pierrot z výstavy současné evropské plastiky v Galerii Evropa /

obrázek publikovaný v Rozpravách Aventina VI, 1930-1931, s. 400

 

V březnu a dubnu 1931 pak následovala přehlídka poimpresionistického malířství s názvem Fauvismus, expresionismus, primitivismus, kde byli vedle Francouzů zastoupeni např. Maurice Utrillo, F. Masereel, Edvard Munch, Oskar Kokoschka, Emil Nolde, Carl Schmidt Rottluff a další. Přestože v Mánesu probíhala paralelně výstava francouzského soudobého umění, byl podnik hojně navštěvován a bylo prodáno Jižní pobřeží Edvarda Muncha a Ulice Ravignan Maurice Utrilla. Po následující výstavě Rodinových akvarelů a soudobé evropské plastiky byla činnost galerie po necelém roce ukončena.

Feiglův nadčasový pohled na ideál obchodníka s uměním publikovaný roku 1936 v časopise Život přinášíme zde.