Jindřich Heisler

Jubilant, na kterého se zapomnělo

Na letošní rok připadá celá řada kulatých literárních a výtvarných výročí. Za všechny jubilanty jmenujme Jiřího Koláře, jemuž jsou aktuálně v Praze věnovány rovnou dvě výstavy – v Museu Kampa a v Galerii Smečky. Zářijové 100. výročí narození Jindřicha Heislera, který byl o tři týdny starší než Kolář, však prošlo zcela nepovšimnuto. S trpkou ironií by šlo poznamenat, že je to v logice Heislerova životního osudu.

 Bez názvu / 1943 / fotografie, koláž / 27,6 x 19,1 cm
Bez názvu / 1943
fotografie, koláž /
19,1 x 27,6 cm

 

O dětství a mládí Jindřicha Heislera toho mnoho nevíme. Narodil se 1. září 1914 v Chrasti u Chrudimi, od poloviny 20. let studoval v Praze na malostranské reálce. Maturitu však složil v roce 1933 na chemické střední škole v Banské Štiavnici. V druhé polovině 30. let se stěhuje zpátky do Prahy a zapojuje se do činnosti surrealistické skupiny. Jeho první básnickou sbírku, která vychází v březnu 1939 soukromým nákladem, ilustruje Toyen a obálku zdobí koláž Jindřicha Štyrského. O rok později ve spolupráci s Toyen vytváří své stěžejní dílo – sbírku „realisovaných básní“ Z kasemat spánku. Jde o album sedmi fotografií, na kterých se text básní prolíná se snovými scénami poskládanými z nejrůznějších předmětů denní potřeby. Předpokládá se, že kniha vyšla v nákladů pouhých sedmnácti kusů, z nichž se jich do dneška dochovalo jen šest.

Na podzim 1941 se Heisler odmítne dostavit k registraci nearijců žijících v protektorátu a po zbytek války žije v ilegalitě. Střídavě se skrývá v garsonce Toyen a v bytě své sestry. Během heydrichiády dvakrát jen těsně unikne zatčení. Navzdory nepřízni osudu nejen, že nepřestává psát, ale začíná se věnovat také vlastní výtvarné tvorbě. V knize Z kasemat spánku jsou ještě jako fotografové, kteří podle Heislera a Toyen realizovali výsledné snímky, uvedeni Miro Bernat a Viktor Radnitzer, od roku 1943 vznikají Heislerovy vlastní fotografie, koláže a fotografiky. V případě tzv. objektů – surreálných zátiší inscenovaných pro fotografii – jako by v mnohém předznamenával pozdější posun umění k objektu a instalaci. Tvoří bok po boku Toyen, která ve stejné době pracuje na kresebných cyklech, které později vyjdou (s Heislerovou předmluvou) pod názvy Schovej se válko! a Střelnice. 

 

Objekt / 1943 / fotografie, koláž / 27,6 x 19,1 cm
Objekt / 1943
fotografie, koláž /
27,6 x 19,1 cm

 

Po skončení války se Heisler znovu naplno vrhá do kulturní činnosti. Překládá, rediguje, píše texty do katalogů svých přátel. Ještě do konce roku 1945 vychází v nakladatelství Fr. Borový kniha Na jehlách těchto dní, ve které se fotografie Jindřicha Štyrského střídají s Heislerovými básněmi. V březnu 1947 se Heisler a Toyen stěhují do Paříže, kde se připojují k francouzské Surrealistické skupině. Koncem roku se díky jejich iniciativě uskuteční výstava francouzského surrealismu v Topičově salonu, do Prahy se však již ani jeden z nich znovu nikdy nevrátí.

V roce 1947 se v Paříži uskutečnila Mezinárodní surrealistická výstava a Heisler se aktivně zapojil do její organizace. Role organizátora a hybatele mu už zůstala. „Od té chvíle se v surrealismu nepřihodilo nic, co by sám nepomohl realizovat, a podařilo se mu dovést i ty nejtajnější záměry k podivuhodné krystalizaci,“ napsal ve vzpomínce na Heislera o generaci mladší francouzský filmař Georges Goldfayn. Zbaven možnosti vyjadřovat se poezií – na takové úrovni jeho francouzština nebyla, začal se Heisler výrazněji orientovat na vlastní výtvarnou tvorbu. Redigoval a graficky upravoval časopis Néon, který i po víc jak šedesáti letech dodnes působí nesmírně živě a aktuálně, a osobitou vyjadřovací formu našel v knihách-objektech, které sestavoval pro své přátele. Jde o asambláže nejrůznějších drobností a útržků nalezených obrazů, jakési trojrozměrné básně, které plynule navazují na jeho literární dílo.

 

 Bez názvu / 1943 / fotografie, koláž / 27,6 x 19,1 cm
Bez názvu / 1943
fotografie, koláž /
27,6 x 19,1 cm

 

Po náročných prvních letech v exilu se Heislerova situace začátkem 50. let začínala měnit. Nachází svůj výtvarný výraz v knihách-objektech a k realizaci, ve spolupráci s již jmenovaným Georgesem Goldfaynem, připravuje několik filmů. 4. ledna 1953 ve věku pouhých osmatřiceti let však náhle a nečekaně umírá na selhání srdce. André Breton v Heislerově nekrologu napsal: „Pouhý věcný výčet titulů jeho básní, objektů, nejrůznějších výzkumů a filmů by právě a zejména u něho zdaleka nevystihoval velikost jeho přínosu, neboť on chtěl být především hybnou silou kolektivní aktivity. Od roku 1948 byl Heisler duší Néonu a až do posledních okamžiků i největším autorem projektů, jež mu jeho génius umožnil realizovat jako zázrakem. V tomto smyslu je jeho ztráta vpravdě nenahraditelná.“

Když se před osmi lety v pražské Městské knihovně konala velká výstava Český surrealismus, vybral její kurátor Karel Srp na plakát Heislerovu koláž a fotografiku vytvořenou za války ke knize Alfreda Jarryho Nadsamec. V roce 1999 vyšlo v nakladatelství Torst pod názvem Z kasemat spánku souborné vydání Heislerova literárního i výtvarného díla, samostatnou výstavu však v Česku dodnes neměl. Asi nejdůležitější připomínkou jeho díla z posledních let byla výstava Jindřich Heisler: Surrealismus pod tlakem, která se před dvěma roky konala v Art Institutu v Chicagu a ke které vyšel výpravný katalog od Matthewa Witkovského a Jindřicha Tomana.

 

 Bez názvu / 1943 / fotografie, koláž / 19,1 x 27,6 cm
Bez názvu / 1943
fotografie, koláž /
19,1 x 27,6 cm

 

S výjimkou dražby pozůstalosti André Bretona, která se konala před jedenácti lety v Paříži, aukcemi prakticky žádná Heislerova díla neprošla. V databázi ART+ pod jeho jménem najdeme jedinou položku, PF k roku 1945, které vytvořil spolu s Toyen. Důvodem, proč psát o Heislerovi v rubrice na trhu, je nadcházející aukce sbírky amerických manželů Cullenových, kterou na začátek listopadu do Londýna chystá aukční síň Sothebyʼs. Na ní bude vedle dalších významných děl českého surrealismu nabízeno i pět Heislerových fotografií a fotografik z válečných let. Jde o snímky získané prostřednictvím newyorské galerie UBU, která v roce 1998 uspořádala první Heislerovu výstavu ve Spojených státech. Předaukční odhady počítají s cenou 5 až 12 tisíc liber bez aukční provize a dalších poplatků. Ve stínů milionových cen nabízených obrazů se tyto fotografie možná poněkud ztrácejí, díky nedávné výstavě v Chicagu to však paradoxně možná bude právě Heisler, kdo bude pro zahraniční kupce zajímavější.

 


Související články

Silné 19. století, raný Gauguin a třímetrový Šíma

Silné 19. století, raný Gauguin a třímetrový Šíma

Galerie Kodl 24. 11. 2024

Podzimní aukce Galerie Kodl nabídne přes dvě stovky položek v cenovém rozpětí od desítek tisíc korun po desítku milionů. Starší umění zastoupí pestrý výběr mistrů z generace Národního divadla a několik francouzských protomodernistů. Ke koupi bude i č...

22. listopadu 2024
Další zajímavý Procházka z počátku 20. let

Další zajímavý Procházka z počátku 20. let

European Arts 23. 11. 2024

O Antonínu Procházkovi je v poslední době na aukcích slyšet. V loňském roce zájemci za jeho díla vydali doposud nejvyšší sumu v domácí aukční historii a rovněž padlo nové autorské maximum za jedinou práci. Společnost European Arts ve své nadcházející...

21. listopadu 2024
Osobitý vkus americké high society na prodej

Osobitý vkus americké high society na prodej

Sotheby’s New York 18. 11. 2024, Christie’s New York 19. 11. a 20. 11. 2024

Začátkem příštího týdne se budou newyorské pobočky Sotheby’s a Christie’s přetahovat o pozornost milovníků moderního a poválečného umění. Desítky obrazů, plastik a unikátních designových kusů pocházejí z pozůstalostí dvou vlivných, velmi majetných a...

15. listopadu 2024
Zobrazit všechny

Další články

Heisler Jindřich

Češi v Londýně (sbírka Cullen)

Češi v Londýně (sbírka Cullen)

22. prosince 2014


<